Třicet tisíc vojáků je víc než celá česká armáda, ale pro Afghánistán je to pořád přilití vody do moři, ačkoliv proti Západu tam stojí jen několik tisíc otrhanců.
Dobře to vynikne ve srovnání s Irákem, kde podobné navýšení mužů – tehdy to byl v podstatě akt zoufalství - zachránilo téměř prohranou válku.
OBAMA POŠLE DO AFGHÁNISTÁNU VOJÁKyObama vyšle 30 tisíc mužů, roce 2011 je začne stahovat |
Jenže Afghánistán není Irák. I po navýšení bude totiž Američanů v Afghánistánu o třetinu méně než v Iráku, který je o třetinu menší. To zrovna v téhle zemi hraje roli.
Jistě, bude tam možná až čtyřicet tisíc dalších vojáků NATO (už je jich tam třicet tisíc, ne všichni ale kvůli boji), ale celé to má jeden zásadní problém: Irák je proti Afghánistánu malá, snadno kontrolovatelná země.
Afghánistán má rozlohu asi jako Francie a Česko dohromady, ovšem pokryté Alpami. Tuto zemi tvoří vysoká horská pohoří, povrch je zvrásněný a neschůdný. Žádné silnice.
VOJÁCI USA V AFGHÁNISTÁNURok 2001 - 2000 |
V Afghánistánu jsou obyvatelé rozptýleni po celé zemi, kdežto Iráčané jsou koncentrováni do pásu podél Eufratu a Tigrisu. Navíc je Irák je plochý a přehledný, mobilním Američanům se mnohem lépe kontroloval.
Trumf navíc: nebyli tam na to sami, protože měli k ruce novou – a schopnou - iráckou armádu a policii, zhruba dvě stě tisíc mužů.
O něčem takovém se může spojencům v Afghánistánu jen zdát. Je zvláštním paradoxem, že národ neporazitelných bojovníků má i přes všechno úsilí západních vojenských instruktorů neschopnou a špatně vycvičenou armádu.
Oficiálně by to dnes mělo být kolem sto tisíc mužů, ale realistický odhad bude, že skutečně bojeschopná je asi maximálně třetina. S tím vším se Afghánistán "zahustit" pořád nedá.
Proto je zřejmé, že vítězství nemůže být dosaženo jen vojenskou silou. Třicet tisíc Američanů (a možná deset tisíc Evropanů) do Afghánistánu nepřijde proto, aby Taliban rozšláplo jako šváby. Na to nemají. Rozhodující bude, zda se na spojeneckou stranu a tudíž proti Talibanu přidá obyvatelstvo – úplně stejně, jako se to stalo v Iráku.
Češi, pozor! Ve hře je NATO
Afghánské navýšení představuje významnou křižovatku i pro Česko, které si může odmítáním ohlodávat větev, na níž sedí. Prezident Obama žádá evropské spojence v NATO o významné posily.
U nás však sociální demokraté jsou proti tomu, aby republika do Afghánistánu posílala více vojáků. To je problém do budoucna. A zásadní.
Dlouho se říkalo, že to, zda NATO uspěje při pacifikaci Afghánistánu, ukáže, zda aliance není jen obnošený zimník, který už nemá cenu. Opakovalo se to tak často, až tomu kdekdo začal opravdu věřit.
ČEŠI ZŮSTAŇTE, VOLAJÍ AFGHÁNCIAnalýza MF DNES, zda mají čeští vojáci zůstat v zemi |
Nyní hrozí, že pokud Američané s NATO proti Talibanu nakonec nedosáhnou svého, podkope se tím věrohodnost aliance. Tím i její životaschopnost. Nebude rozpuštěna, ale stane se z ní bezzubý veteránský klub.
To rozhodně není v našem zájmu. Vzpomínáte: původně byly síly rozděleny tak, že Američané válčili v Iráku, zatímco NATO mělo za úkol jen provést úklid v Afghánistánu.
Teď se to změnilo.A přestože Amerika si teď definitivně udělala z Afghánistánu "svou" válku, výsledek Obamovy ofenzívy je tudíž osudově důležitý i pro Česko, protože v banku je i budoucnost aliance.
