Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi, zůstaňte, volají Afghánci

  10:12aktualizováno  10:12
Kandahár (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - V sobotu pokračovalo na základně v Kandaháru 100 vojáků 601. skupiny speciálních sil v "balení kufrů". O jejich odchodu rozhodli poslanci. V Afghánistánu se ale ozývají hlasy, že budou v zemi chybět. Reportér MF DNES zkoumal, zda mají čeští vojáci zůstat i nadále.

Velitel 601. skupiny speciálních sil Milan Kovanda | foto: 601. skupina speciálních sil

Generálmajor Muhamad Darwan, velitel afghánských vzdušných sil: "Chceme, aby nám v příštích letech Češi pomohli s výcvikem naší armády. A je dobře, že příští rok pošlete na základnu Šarana do provincie Paktíja novou jednotku s třemi vrtulníky."

Plukovník John Kraft, jeden z velitelů americké námořní pěchoty na základně v afghánském Kandaháru: "Ukázalo se, že čeští vojáci patří mezi elitu."

Generálmajor Nick Carter, Brit, který nově velí jižnímu uskupení mezinárodních sil ISAF v Afghánistánu: "Přál bych si, aby se české speciální jednotky vrátily. Odvedly zde výbornou práci."

Všichni by je tu chtěli, ale poslanci řekl ne

Tyto tři takřka totožné názory na působení českých vojáků jsem si vyslechl minulý týden v Afghánistánu. V sobotu na základně v Kandaháru však 100 vojáků 601. skupiny speciálních sil, kterou vede plukovník Milan Kovanda, pokračovalo v "balení kufrů".

ČEŠI V AFGHÁNISTÁNU

Vojákům se daří zatlačovat Taliban

Všichni by je zde dál chtěli, ale poslanci před časem rozhodli, že pojedou domů, protože v zemi mají působit pouze jednotky, které nemají za úkol bojovat s povstalci, ale jen ty, jež se podílejí na rekonstrukci stále poničené středoasijské země.

"My jsme zde ale nebojovali pouze s nepřítelem, také jsme na své základně v provincii Uruzgán cvičili nováčky afghánské armády a náš lékař zachránil život mnoha místním lidem. Myslím si, že se podiví, až budou od něj potřebovat pomoc, ale už ho nenajdou," říká Kovanda.

Dostanou vojáci šanci?

Ale právě v bojových operacích, jež čeští vojáci prováděli, je problém, který tuto naši misi v poslední době provází. Zejména ČSSD a KSČM se nelíbí, že země posílá do vojenských misí i skutečné bojovníky, kteří zabíjejí a likvidují nepřítele.

Tyto strany také pochybují o tom, zda má vůbec smysl v chaotické zemi, jako je Afghánistán, nadále zůstávat. Zda není lepší odejít, protože budoucí vítězství spojeneckých sil je nejisté a síla islamistického hnutí Taliban v zemi roste.

České speciální síly v Afghánistánu

České speciální síly v Afghánistánu

Na otázku, co s vojenskými misemi v nejbližších letech, si bude proto odpovídat dnes na svém zasedání i vláda Jana Fischera. Ta dostane utajený materiál (MF DNES měla možnost do něj nahlédnout), který obsahuje jinou strategii než v minulosti. Navíc s návratem bojových jednotek do Afghánistánu od poloviny roku 2011, tak jak by si to představovali i spojenci z NATO.

"Základem naší mise by pro nejbližší léta měla být kombinace všech možných prvků, které odpovídají nové strategii, jíž se říká afghanizace. Tedy ještě větší rozsah práce rekonstrukčního civilního týmu v provincii Lógar a také pomoc při dobudování afghánské armády, která by převzala v roce 2013 úkoly po vojácích mezinárodních sil," řekl MF DNES o víkendu v Kábulu ministr obrany Martin Barták, který byl na návštěvě Afghánistánu společně s několika poslanci.

Kombinovaná akce

A co si máme představit pod kombinací všech možných prvků, které by měly přivést Afghánistán k rozumu? Ty české kopírují to, co chtějí dělat všechny západní země. V našem případě se jedná o rekonstrukci a obnovu, výstavbu afghánských bezpečnostních sil, opětovné vyslání vojáků 601. skupiny a lepší podporu již nasazených jednotek.

Navíc dnes projednávaný návrh žádá další změnu – neschvalovat mise v Afghánistánu na rok, ale na léta 2011 a 2012, s výhledem na rok 2013. "Delší kontrakty mohou ušetřit peníze, což je v době problémů s rozpočty vítaný krok," říká Ivan Dvořák, poradce ministra Bartáka.

V praxi to znamená, že podobný záměr by mohl konvenovat i sociální demokracii, protože materiál, který projedná vláda, dostanou do konce května do rukou i poslanci.

Bude však změna taktiky spojenců a takzvaná afghanizace stačit na vítězství? Nebo bude muset Západ, včetně nás, z Afghánistánu potupně odejít jako v roce 1989 Rusové?

"V Afghánistánu se rozhoduje i o tom, co se může stát několik tisíc kilometrů od něj. Například u nás. Proto bychom měli mít snahu to ovlivnit," říká ministr Martin Barták. Zda jej nakonec Poslanecká sněmovna vyslyší, budeme vědět až někdy příští léto.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Brigitte Macronová (Taormina, 26. května 2017)
První dáma Francie dostala oficiální roli. Pracovat bude zadarmo

Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová dostala oficiální reprezentativní roli v Elysejském paláci. Za svou činnost ale nebude nijak finančně...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.