Právníci: Lisabon majetek Němcům nevrátí, nefunguje zpětně

Odpůrci Lisabonské smlouvy včetně prezidenta Klause v posledních týdnech hrozí tím, že přijetí dokumentu prolomí Benešovy dekrety a ožijí majetkové nároky sudetských Němců. Oslovení právníci s tím ale nesouhlasí. "Je to dávno, smlouva nemůže platit zpětně," vzkazují.

Bát se Lisabonské smlouvy prý lidé nemusí, Benešovy dekrety neprolomí | foto: iDNES.cz

Prezident Václav Klaus minulý týden prohlásil, že Listina základních práv EU v Lisabonské smlouvě ohrožuje právní jistoty občanů České republiky. - čtěte V Lisabonu chci záruky proti prolomení Benešových dekretů, potvrdil Klaus

"Obávám se, že toto přijetí lisabonského dokumentu znamenat nemůže. Humbuk kolem Lisabonské smlouvy má zřejmě jiný účel, i když nevím jaký. Sudetští Němci v rámci konfiskačního procesu ztratili majetek dávno, nechápu, jak by jej nyní mohli žádat zpátky, ani žádnou formou retroaktivity. Nejsou na to u nás žádné právní nástroje," míní například advokát šlechtických rodů Kinských či Dietrichštejnů Jaroslav Čapek.

Stejný názor má i vedoucí katedry evropského práva na Univerzitě Karlově Michal Tomášek. Podle něj Lisabon v oblasti hmotného práva a majetkových věcí mnoho nemění.

"Listina základních práv Evropské unie, která by se Lisabonem stala právně závaznou, je navíc téměř identická s Evropskou úmluvou o lidských právech Rady Evropy z roku 1950, kterou jsme už dávno podepsali. Navíc soud ve Štrasburku už několikrát rozhodl, že retroaktivita, čili zpětná platnost smlouvy, v těchto případech není možná. Lisabonská smlouva je účinná od toho dne, kdy vstoupí v platnost, ale nemůže se zabývat věcmi, které se staly v roce 1948, to bychom mohli evropské právo vztáhnout například i na Křížové výpravy," míní Tomášek.

Štrasburk a Lucemburk

Evropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku, je orgánem Rady Evropy a byl zřízen už v roce 1959. "Dohlíží na dodržování lidských práv, která jsou stanovena v Evropské úmluvě o lidských právech, což je spíše politický než právnický dokument. Po Lisabonu by se Úmluvy stala jedna z mezinárodních smluv, které má EU uzavřeny," uvádí expert na evropské právo Pavel Svoboda.

Evropský soudní dvůr v Lucemburku je nejvyšším soudem Evropské unie a dohlíží na dodržování evropského práva Byl zřízen v roce 1952. "Lisabonem by mohl Evropský soudní dvůr v Lucemburku pod rouškou lidských práv rozhodnout o navrácení majetkových vztahů před Benešovy dekrety tak, jak na to upozorňuje prezident Klaus. Podle mého je to ale vzhledem k nemožnosti retroaktivity smluv nepravděpodobné," dodal Svoboda.

Skeptici se podle něj bojí o dvě věci: že lucemburský soud bude rozhodovat jinak než soud ve Štrasburku a že lucemburský soudní dvůr bude lidem po ratifikaci dokumentu přístupnější, že tedy mohou podat více žalob.

"V prvním případě je třeba si uvědomit, že i lucemburský soud již mnohokrát rozhodl o tom, že evropské právo neplatí zpětně. A i když mají lidé větší přístup k lucemburskému soudu, nová možnost je trošku větší, ale nijak převratná. Hlavní soud máme stále v Česku. To, že se nesmí prolomit zpětný účinek práva, je tak jasné, jakože slunce vychází každé ráno," míní právník.

Někdo podle něj může od Unie žádat kulaté razítko s právní závazností, že tomu tak opravdu bude, někomu pak stačí politický příslib do budoucna.

"Taková ani maková deklarace ale stejně žádnému jednotlivci nezabrání, aby podal k soudu žalobu týkající se Benešových dekretů. Otázkou spíše je, jestli to k něčemu je a jak bude úspěšný u soudního dvora, který se tím může, ale nemusí zabývat," míní Tomášek.

Dodal, že s podobným problémem nejsme v Evropě sami, konfiskaci majetku řešilo i Slovensko, Polsko či Slovinsko s Itálií, ale obavy máme jenom my.

"Klaus jen hledá výmluvu, jak obejít parlament"

Možnost Lisabonské smlouvy prolomit Benešovy dekrety řeší i odborníci v zahraničí.

Profesor práva v Dublinu Gavin Barret souhlasí s Tomáškem. "Evropský soudní dvůr nemá ve vztahu k této konkrétní otázce pravomoci. Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Evropské unie v žádném směru. Zdá se naprosto jasné, že vše, co se prezident Václav Klaus snaží udělat, je najít výmluvu, jak obejít český parlament," uvedl Barret.

Lisabonské smlouvy se nebojí ani politolog z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Milan Znoj.

"Nevím o jediné kauze, která by řešila "bezpráví" po světové válce. A hlavně existují analýzy v této věci, které si nechal vypracovat Evropský parlament a které jednoznačně potvrdily, že evropské právo nelze uplatňovat na situace před vznikem EU, obzvláště ne na situaci po válce," dodal k tématu Znoj.