Lichtenštejnsko uzná po 17 letech samostatnost České republiky

Česká republika naváže standardní diplomatické vztahy s Lichtenštejnským knížectvím. Mezi oběma zeměmi dosud panovalo napětí - knížectví jako jediná země světa neuznávalo samostatnou Českou republiku. Důvodem byly spory o Benešovy dekrety. Majetkové nároky ale podle premiéra Jana Fischera nynějším uznáním nevznikají.

Podle ministra zahraničí Kohouta navázání diplomatických styků umožní další rozvoj vzájemných vztahů. | foto: Profimedia.cz

Česká republika a Lichtenštejnsko oboustranně obnoví diplomatické styky. Uznání Lichtenštejnska, se kterým Česko dosud nemělo žádné diplomatické vztahy, dnes schválila vláda. Informoval o tom premiér Jan Fischer a ministr zahraničí Jan Kohout.

"Bude podepsáno společné prohlášení o navázání diplomatických styků, které bude doprovázeno memorandem," oznámil Kohout. V memorandu bude obsažen vznik společné komise historiků, která bude zkoumat sporné otázky.

Podle Kohouta navázání diplomatických styků umožní další rozvoj vzájemných vztahů. "Reflektuje také staletou společnou historii a na ní založenou kulturní a hospodářskou sounáležitost," podotkl ministr.

Uznání se tak dočká i Česká republika ze strany Lichtenštejnska, které od roku 1993 odmítalo uznat českou samostatnost.

Podle tiskové služby lichtenštejnské vlády spojuje oba státy společné evropské dědictví a staletí přetrvávající dějiny lichtenštejnského rodu:

"Lichtenštejnsko a Česká republika dospěly k názoru, že se mohou vztahy obou států na základě tohoto společného dědictví a společných hodnot vyvíjet a přitom být překonány i rozdílné pozice, které existovaly v průběhu proměnlivých dějin."

Politici se bojí uznání Lichtenštejnska

Termín schůzky s podpisem se teprve plánuje. "Odhaduji ho v rámci týdnů nebo jednotek měsíců," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva Milan Řepka.

Podle premiéra Fischera se na zahájení diplomatických styků nevážou žádné další podmínky, a to ani majetkové. Lichtenštejnsko totiž po Česku požaduje rozsáhlé majetky, převážně na jižní Moravě, které mu byly konfiskovány na základě Benešových dekretů.

Například někdejší državy v Lednici a Valticích považuje za své "korunní klenoty" a odmítalo se jich vzdát. Hodnota zestátněného majetku se odhaduje na třicet miliard korun.

Uznání Lichtenštejnska chtěla provést už předchozí vláda Mirka Topolánka kvůli dohodě o dvojím zdanění. Protože ale šlo o citlivé téma, ministři se shodli, že věc odloží až na dobu po evropských volbách a přenechají ji Fischerovu kabinetu.

Báli se totiž, že by se otázek restitucí mohly před volbami chytnout malé pravicové strany, které před možnými majetkovými nároky vůči České republice varují.

O co jde ve sporu s Lichtenštejnskem

Mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem byly diplomatické styky navázány pouze v letech 1938-39. Po 2. světové válce už ale obnoveny nebyly.

Lichtenštejnsko je jediný stát na světě, který Českou republiku v roce 1993 po rozpadu federace odmítl uznat jako stát a navázat s ní diplomatické styky. Lichtenštejnská vládnoucí dynastie se totiž domáhá v restitucích návratu majetku na jižní Moravě. Kromě zemědělské půdy jde i o řadu objektů. Majetek byl po roce 1945 zkonfiskován, protože se Lichtenštejnové přihlásili k německé národnosti. Konfiskace proběhla do roku 1948, proto se na ni nevztahoval restituční zákon z roku 1991.

Lichtenštejnové se ale brání. Tvrdí, že jako rod nemohli být považováni za Němce, zrádce či kolaboranty. Lichtenštejnsko je podle nich nezávislým státem, mají lichtenštejnskou národní příslušnost.

Lichtenštejnsko proto usiluje o to, aby s Českou republikou navázalo diplomatické styky. "Je ochotno Českou republiku uznat, když i Česká republika uzná Lichtenštejnsko jako nezávislý stát," řekl iDNES.cz už dříve Martin Brož z ministerstva zahraničí.

S tímto bodem nemá Česko problém. Lichtenštejnsko ale chce, aby jej ČR uznala jako neutrální od roku 1866, tedy i během obou světových válek. "To by podrývalo naši argumentaci, že konfiskace proběhly v souladu se zákony," dodal Brož.