Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Pátek 19. září 2014. Zita

Politici se bojí uznání Lichtenštejnska. Knížectví žádá majetek na Moravě

  16:27
Česká republika by ráda uzavřela s Lichtenštejnskem dohodu o zabránění dvojímu zdanění. Tím by ale mohla otevřít majetkové nároky, která si tato země vůči Česku dělá. Pro ministry Topolánkova kabinetu to byl před volbami zřejmě příliš citlivý problém, nechali ho proto na Fischerovu vládu.

Lichtenštejnové do roku 1945 vlastnili i panství a zámek Lednice. | foto: Radek Miča, MAFRA

Lichtenštejnsko není členem EU, zato je jedním z evropských daňových rájů. Své sídlo má v knížectví v Alpách i několik stovek českých firem. Aby se zmenšilo riziko dvojího zdanění, chce Česká republika uzavřít s touto zemí dohodu.

"Je to standardní dohoda, jakou uzavíráme se všemi zeměmi. Díky ní mají rezidenti obou zemí jistotu, že nebudou zdaněni dvakrát. To znamená, že budou zdaňováni buď v jedné, nebo druhé zemi a ty země si to mezi sebou dělí," řekl iDNES.cz exministr financí Miroslav Kalousek.

Podle něj v současné době existuje riziko, že někdo může být zdaněn dvakrát, smlouva by ho eliminovala. - o dvojím zdanění čtěte více zde

Podle Kalouska už dohoda na papíře existuje. "Je experty připravena k ratifikaci," řekl.

Také exministr zahraničí Karel Schwarzenberg potvrdil, že je hotová a čeká na podpis. "Smlouva je dávno připravená," řekl iDNES.cz.

"Je to dohoda o dvojím zdanění, kterou musíme se všemi evropskými zeměmi mít. Hlavně poté, co Lichtenštejnsko přistoupilo na všechny požadavky EU, tak to znamená, že všechny země EU teď tyto smlouvy podepisují," dodal bývalý ministr zahraničí.

Česko by muselo Lichtenštejnsko uznat

Věc má ale háček. Podpisem smlouvy by Česká republika uznala Lichtenštejnsko, které dosud s naší zemí nemá žádné diplomatické styky. Jako jediná země dokonce neuznalo samostatnou Českou republiku. Nynější uznání by mohlo otevřít potenciální majetkové nároky Lichtenštejnska vůči Česku.

Zejména na jižní Moravě požaduje řadu pozemků a nemovitostí - například v lednicko-valtickém areálu.

I Schwarzenberg připouští, že dohoda předpokládá uznání malé zemičky ze strany České republiky. "Uzavřu-li s někým takovou smlouvu, tak tím ho automaticky uznávám," řekl.

Jeho ministerstvo proto vypracovalo smlouvu o vzájemném uznání, která má dohodě předcházet. "V té bychom všechny eventuální nároky, které by byly, odkázali na cestu soudní, ty by už byly předmětem mezistátního jednání," vysvětlil exministr.

Topolánkovi ministři se báli, nechali vše na Fischera

Právě otevření tématu možných majetkových nároků se Topolánkova vláda před volbami zalekla. Bod přišel na její poslední zasedání 4. května a ministři se dlouho přeli, zda ho vůbec zařadit na program. "Použijí to proti nám před volbami do europarlamentu. Větší šance bude, když to schválí Fischerova vláda,“ argumentoval bývalý ministr vnitra Ivan Langer podle zdroje iDNES.cz, který si nepřál být jmenován.

Langera podpořil bývalý premiér Mirek Topolánek "Takhle před volbami to není dobře," prohlásil. Zatímco občanští demokraté navrhovali věc nechat na Fischerovu vládu, proti byl lidovec Cyril Svoboda.

Schwarzenberg připustil, že určité obavy sdílí, ale podepsání smlouvy by se nebál.

Obavy vyjádřil i exministr práce Petr Nečas. "Podporuji nezařazení. Malé straničky to zdvihnou na 110 procent," uvedl podle zdroje Nečas. Straničkami myslel euroskeptické subjekty, které kandidují do evropských voleb (Libertas, Svobodní, Suverenita). Právě ty totiž před možnými majetkovými nároky vůči České republice varují.

Ministři se proto nakonec dohodli, že návrh na zasedání nezařadí. "V nové vládě to projde," uzavřel debatu Topolánek.

To, že Topolánkova vláda nakonec smlouvu nechala na své nástupkyni, potvrdil i Schwarzenberg. "Bohužel to padlo do poslední (schůze), než se to vše podepsalo a odsouhlasilo se vším všudy. Přišlo to zrovna, když jsme končili, takže jsem toto už potom přenechal svému nástupci," řekl bývalý šéf diplomacie.

Zpátečku bere i ministerstvo zahraničí

Podle všeho se ale tématu bojí i Fischerova vláda. I přes tvrzení Schwarzenberga a Kalouska ministerstvo financí popírá, že by takovou smlouvu připravovalo.

"V současné době se žádná podobná dohoda neprojednává, důvody vám sdělí ministerstvo zahraničních věcí," odpověděl iDNES.cz Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Připustil, že věc souvisí s diplomatickými vztahy obou zemí a odkazoval na reakci Černínského paláce.

Na otázku, proč popírá něco, o čem otevřeně mluvili ještě nedávno ministři Kalousek a Schwarzenberg, uvedl, že ministerstvo financí tak bylo instruováno dopisem z ministerstva zahraničí. "Napsali nám dopis, kde popsali ty důvody a kde se vyjadřovali k té problematice," řekl Haas.

V něm se píše, že ministerstvo zahraničí prozatím nesouhlasí se sjednáním bilaterální dohody o dvojím zdanění, přiznal iDNES.cz autor dopisu Martin Brož. Dopis byl odeslán před několika dny.

Informace, že je podle Schwarzenberga a Kalouska dohoda hotová, Brože zaskočila. "Jednání ještě nebyla ani zahájena. Odbor států střední Evropy ministerstva zahraničí se vyslovil proti tomu," divil se diplomat.

O co jde ve sporu s Lichtenštejnskem?

Lichtenštejnsko je jediný stát na světě, který Českou republiku v roce 1993 po rozpadu federace odmítl uznat jako stát a navázat s ní diplomatické styky. Lichtenštejnská vládnoucí dynastie se totiž domáhá v restitucích návratu majetku na jižní Moravě. Kromě zemědělské půdy jde i o řadu objektů. Majetek byl po roce 1945 zkonfiskován, protože se Lichtenštejnové přihlásili k německé národnosti. Konfiskace proběhla do roku 1948, proto se na ni nevztahoval restituční zákon z roku 1991.

Lichtenštejnové se ale brání. Tvrdí, že jako rod nemohli být považování za Němce, zrádce či kolaboranty. Lichtenštejnsko je podle nich nezávislým státem, mají lichtenštejnskou národní příslušnost.

Nyní Lichtenštejnsko usiluje o to, aby s Českou republikou navázalo diplomatické styky. "Je ochotno Českou republiku uznat, když i Česká republika uzná Lichtenštejnsko jako nezávislý stát," řekl iDNES.cz Martin Brož z ministerstva zahraničí.

S tímto bodem nemá Česko problém. Lichtenštejnsko ale chce, aby jej ČR uznala jako neutrální od roku 1866, tedy i během obou světových válek. "To by podrývalo naši argumentaci, že konfiskace proběhly v souladu se zákony," dodal Brož.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.