Kam až nezájem lidí může jít? Není načase, aby poslance opět dosazovaly národní parlamenty, jako to bylo do roku 1979? Je vůbec ještě Evropský parlament legitimní? Na takové otázky odpovídali během volební noci minulí lídři parlamentu.
"Všichni se musí zamyslet, jak to zlepšit, jak informovat o parlamentu. Poslanci, strany i média," horoval minulý šéf europarlamentu, konzervativec Hans-Gert Pöttering, který byl s novináři v přímém spojení z Berlína přes obří obrazovku.
Volby do Evropského parlamentu 2009
SOUHRN ZDE / FOTO+VIDEO ZDE / KOMPLETNÍ VÝSLEDKY ZDE |
Nemyslí si, že by se volby měly zrušit, a pro argument sahá do Spojených států. "V amerických senátorských volbách bývá účast dokonce pod 40 procent, je tak zvolena třetina senátorů," připomněl.
Poslouchaly ho stovky novinářů z 27 zemí Evropy, politologové i další analytici, kterým v parlamentu patřila rozhodující noc z neděle na pondělí. Poslanci totiž čekali na výsledky ve svých zemích.
Mluví se o krizi legitimity europarlamentu
Nezájem byl největší na Slovensku, ve Slovinsku, v Česku, Rumunsku a Polsku. Tam všude zůstalo doma více než sedmdesát procent lidí. Bývalý šéf sociálnědemokratické frakce parlamentu Martin Schulz mluví naopak hořce o krizi legitimity europarlamentu. "Tuto noc se stalo více, než si umíme představit. Je to krize legitimity. Pokaždé, když parlament dostane větší moc, volí ho méně lidí. A volí podle témat domácí politiky, jsem si jist, že Britové ani Maďaři nevolili kvůli Evropskému parlamentu," připomněl.
Překvapivě s ním zčásti souhlasí bývalý vůdce nejsilnější pravicové frakce parlamentu (vítězné) EPP-ED Joseph Daul. "Během kampaně jsem si všiml, že poslanci doma nevědí, co v Bruselu schvalujeme. Musíme to změnit. Ministr, který o tom rozhoduje v Bruselu, by měl informovat i národní parlament," naznačuje možné změny.
Europoslanci začnou úřadovat 14. července ve Štrasburku. Budou volit šéfa parlamentu. Ve hře jsou bývalý polský premiér Jerzy Buzek nebo italský politik Mario Mauro, prozradili v pondělí politici. Do té doby budou jednotlivé strany (je jich 180!) vyjednávat, do jakého uskupení se přidruží.
Je možné, že hlavní pravicové uskupení Evropská lidová strana a Evropští demokraté (EPP-ED) se rozpadne a už nemusí být nejsilnější. Z této frakce, která sdružuje konzervativní, lidovecké a centristické poslance, chtějí odejít britští a polští konzervativci spolu s českou ODS a založit nové uskupení s nádechem euroskepticismu. Extremisté mohou také založit zvláštní skupinu. Ale už minulost ukázala, že dlouho nevydrží pohromadě.
Barroso má šanci znovu stanout v čele EK
Co se dá z výsledků voleb vyčíst dále? Například to, že Evropskou komisi pravděpodobně povede dalších pět let opět pravicový politik z Portugalska, José Barroso. Volby mají vliv na volbu šéfa komise, to kvůli větší demokratičnosti Bruselu. Eurokomisaře však dosazují jednotlivé vlády a europarlament jejich výběr posvěcuje. - čtěte Barroso se bude znovu ucházet o post šéfa Evropské komise
Český levicový eurokomisař Vladimír Špidla stále není ze hry, záleží, jak se dohodnou hlavní politické strany v Česku po podzimních volbách. Když vyhraje pravice, možná přenechá levici komisaře. Na scéně se objevují další jména, jako ekonom Švejnar. V opačném případě, při prohře ODS, by mohl jít do Bruselu zástupce pravice. Nová komise se má skládat až na podzim.
