Nejvíce protestují voliči ODS (63 procent dotázaných), jejichž poslanec Marek Benda je autorem zákona. Podle něho může být novinář, jenž zveřejní policejní odposlechy, potrestán až pěti lety vězení. - čtěte Pět let žaláře novinářům za zveřejnění odposlechů, zopakovali poslanci
Dalších 16 procent voličů ODS je přesvědčeno, že zveřejnění tajných dokumentů má být trestné, ale pět let vězení považují za příliš přísný trest. Navrhují nižší sazbu nebo jen pokutu.
"Upřímně řečeno, čekal jsem, že výsledek bude mnohem příkřejší. Hlavně proto, jak média zákon jednoznačně odsoudila. Takhle to ale považuji za vcelku příznivé skóre," utěšuje se předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Benda.
Protestují vzdělaní a mladí
Zákon ovšem odmítají i voliči ČSSD. Bezmála pětačtyřicet procent z nich říká, že norma je špatná, omezuje svobodu slova, takže veřejnost nemá šanci dozvědět se mnohé temné věci z minulosti politiků. Za příliš přísný pak zákon považuje dalších patnáct procent lidí, kteří volí sociální demokraty.
Stínový ministr vnitra za ČSSD František Bublan míní, že pokud by lidé odpovídali na otázku, zda souhlasí s tresty i za takové zveřejnění odposlechů, které je ve veřejném zájmu, odmítli by lidé zákon ještě mnohem kategoričtěji.
"Informace o odposleších unikat samozřejmě nemají. Pokud chce nicméně státní správa ututlat korupci a média zveřejní odposlechy, které ji dokazují, tak by to automaticky nemělo být trestné," říká Bublan, jenž hlasoval proti Bendovu zákonu.
Nejrazantněji ho odmítají středoškoláci a vysokoškoláci. Téměř dvěma třetinám lidí se základním vzděláním naopak zákon nevadí. A stejně tak to platí pro seniory nad 65 let.
"U mladých mne to nepřekvapuje. Chtějí jasnou a transparentní politiku. Vzdělanější lidé zase přesně vědí, z jakých důvodů jim zákon zakazující zveřejňovat odposlechy vadí," vysvětluje Jaroslav Hadrava z Medianu.
Rozdílná stanoviska voličů a zákonodárců se podle něj mohou projevit na poklesu volebních preferencí politických stran. A týká se to i KSČM. "Zákonodárci si něco prosadili, aniž by to probrali s lidmi, které zastupují," dodává Hadrava.
I autor zákona Benda však říká, že pokud se u soudu prokáže, že veřejný zájem převažuje nad zásahem do práv odposlouchávaného člověka, soud by novináře neměl trestat.
