Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pět let žaláře novinářům za zveřejnění odposlechů, zopakovali poslanci

  12:09aktualizováno  16:55
Poslanci opětovně schválili novelu trestního řádu, do které vložili zákaz zveřejňování policejních odposlechů a kterou jim vrátil Senát. Protesty hlavních českých médií i mezinárodní organizace Reportéři bez hranic nebyly nic platné, pro novelu zvedla ruku pohodlná většina poslanců.
Zveřejnit odposlech, jak si fotbaloví funkcionáři domlouvají „kapříky“ za výsledky či politici „miliony pro Téčka“, má být podle poslanců trestné. Ilustrační foto

Zveřejnit odposlech, jak si fotbaloví funkcionáři domlouvají „kapříky“ za výsledky či politici „miliony pro Téčka“, má být podle poslanců trestné. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Pro novelu zvedlo ruku 129 zákonodárců z přítomných 161 napříč politickým spektrem s výjimkou komunistů. Ti se zdrželi. Návrh senátorů, aby padl zákaz zveřejňování odposlechů, pokud nebyly důkazem v soudním řízení, získal podporu jen čtyř poslanců.

"Bohužel u části poslanců zvítězila touha zabránit médiím ve zveřejňování informací o nemorálním jednání politiků. Je smutné, když kvůli pohodlí několika politiků, kteří se chovají v rozporu s dobrými mravy, dochází k omezení svobody tisku. Nevím o jiné civilizované zemi, kde by něco podobného platilo," komentoval výsledek hlasování šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský.

Socialisté se objali s Langerem

Komentář MF DNES o "náhubku pro novináře"

Normu, která  až na výjimky zakazuje zveřejňování osobních údajů obětí zločinů, nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus. Může ji Sněmovně vrátit. Pokud se ale v dolní komoře parlamentu nezmění přístup k novele, přehlasuje i prezidenta - potřebuje na to 101 hlasů.

Syndikát: Půjdeme k Ústavnímu soudu

Syndikát novinářů nicméně Václava Klause vyzval, aby novelu vetoval. "Pokud zákon začne platit, podá syndikát stížnost k Ústavnímu soudu, protože novelu trestního řádu považuje za nepřípustný zásah do práva na svobodu projevu," napsal syndikát v prohlášení.

Předseda syndikátu Miroslav Jelínek ČTK řekl, že zákaz zveřejňování odposlechů pod hrozbou sankce povede k omezení svobody slova a je protiústavní. "Ústava zajišťuje svobodu projevu. Je to něco, co nemá ve dvacetiletém vývoji (po změně režimu) obdoby," dodal k dnešnímu rozhodnutí Sněmovny.

Pokud zákon vstoupí v platnost, bude novináři za zveřejnění policejního odposlechu hrozit buď pět let vězení, nebo pětimilionová pokuta.

Proti návrhu poslance ODS Marka Bendy se zvedl odpor na domácí i zahraniční mediální scéně i v Senátu. Šéfredaktoři vlivných českých médií napsali do Senátu dopis, v němž horní komoru parlamentu žádali, aby se proti zákazu postavila. - čtěte Dopis šéfredaktorů Senátu

Senát skutečně předlohu do Sněmovny vrátil. Posléze se ozvala i známá mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která poukázala na překážky, které novela klade investigativní žurnalistice. - čtěte Reportéři bez hranic odsoudili tažení Česka proti zveřejňování odposlechů

ODPOSLECHY V MÉDIÍCH

"Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?"

Fotbaloví bossové Horník a Brabec manipulovali výsledky zápasů. Tragikomičnost samozřejmosti, se kterou se domlouvali, inspirovala i představení Petra Čtvrtníčka a Jiřího Lábuse nazvané Ivánku, kamaráde. - čtěte Obhájci úplatkářů dělali, co mohli

"Íčko", "Téčko" a Krakatice kmotra Mrázka

Ani kariéru mafiánského kmotra Františka Mrázka by nemohl Jaroslav Kmenta z MF DNES zpracovat do takové hloubky, nebýt policejních odposlechů. Policisté dali rozsáhlé síti s kontakty i na Ivana Langera (nazývaného v odposleších "Íčko") a Vlastimila Tlustého ("Téčko")název "Krakatice". - čtěte vše o Krakatici, Mrázkovi a mafii v politice

Novela se nicméně netýká jen zákazu zveřejňování odposlechů - ten do ní vložili poslanci na podnět ústavně-právního výboru. Kromě odposlechů novela například posiluje ochranu obětí trestných činů - bylo by možné trestat ty, kteří zveřejní jejich osobní údaje.

Vzrůst má i odpovědnost žalobců - pokud by nepředložili důkazy potvrzující vinu obžalovaného, mohl by jim hrozit postih.

ODPOSLECHY V EVROPĚ

V zahraničí je problematika využívání odposlechů v médiích řešena různě. Například rakouským novinářům a majitelům sdělovacích prostředků tiskový zákon zajišťuje právo na ochranu jejich zdrojů a beztrestnost v případě, že prokážou pravdivost zveřejněného materiálu, případně že jeho zveřejnění bylo v "převažujícím veřejném zájmu".

Na publikování písemných, zvukových i obrazových informací získaných při odposleších je však zákon přísný. Podle něj smí být zveřejněno jen to, co bylo použito v policejních zprávách nebo při správním či soudním jednání.

V Británii se úniky odposlechů posuzují podobně jako u ostatních důvěrných informací - tedy podle toho, zda se dotýkají národní bezpečnosti nebo zda ohrožují veřejnost. I když někdy bývají vyšetřováni či obžalováni i novináři, většinou se vyšetřování týká zdroje úniků.

Zdroj: ČTK

Schvalujete zákaz zveřejňování odposlechů v médiích?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. února 2009. Anketa je uzavřena.

NE 4224
ANO 391
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman a jeho žena Ivana volili v Praze na Lužinách v ZŠ...
Volil jsem Čecha, řekl Zeman. Šanci dá tomu, kdo dostane nejvíc hlasů

Prezident Miloš Zeman volil v pátek v podvečer spolu se svou ženou Ivanou v Praze na Lužinách. „Volil jsem Čecha," řekl prezident poté, co odvolil. Možná i...  celý článek

AYANA Resort and Spa, Bali
Češi na Bali marně čekali na volební průkazy, zatoulaly se neznámo kde

Sněmovních voleb se účastní i tisíce Čechů v zahraničí. Minimálně čtyři z nich, kteří přechodně žijí na Bali, ale nakonec nebudou moci hlasovat. Jejich...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
První okrsky hlásí výsledky, v Opavě ještě volí. Účast je místy 60 procent

Česko má za sebou další parlamentní volby. Místy přišlo využít svůj hlas až 60 procent voličů. První výsledky z nejmenších volebních okrsků začal statistický...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.