"Zvolil jsem časový plán, který zajistí stažení vojáků do osmnácti měsíců. Řeknu to tak přímo, jak jen umím: nejpozději 31. srpna 2010 skončí naše bojové operace v zemi," uvedl Obama na vojenské základně Camp Lejeune v Severní Karolíně.
Po konci srpna 2010 by mělo podle Obamy v zemi zůstat ještě 35 až 50 tisíc mužů, kteří budou mít tři hlavní úkoly. Budou cvičit irácké jednotky, provádět omezené protiteroristické akce a také chránit americké civilisty a objekty v zemi.
"Podle dohod, které jsme uzavřeli s iráckou vládou, stáhneme všechny jednotky ze země do konce roku 2011. Předáme odpovědnost do rukou Iráčanů a přivedeme tak naše vojáky domů s úctou, kterou si zaslouží," řekl Obama na vojenské základně. Rok 2011 jako nejzazší termín odchodu amerických vojsk ze země stanovuje bezpečnostní dohoda mezi Washingtonem a Bagdádem. - více o dohodě si přečtěte zde
Barack Obama při klíčovém projevu před vojáky na základně Camp Lejeune.
Podle Obamy je potřeba stále více odpovědnosti za bezpečnost v zemi předávat iráckým orgánům. "Násilí bude pokračovat jako součást každodenního života v Iráku. Příliš mnoho základních politických otázek o irácké budoucnosti zůstává nevyřešených," řekl Obama.
V jednom z nejdůležitější Obamových projevů nechyběly ani emotivní okamžiky. V jedné chvíli se americký prezident obrátil k iráckému lidu a prohlásil: "Spojené státy si nečiní nároky na vaše území ani na vaše přírodní zdroje. Respektujeme vaši suverenitu a vaše obrovské oběti pro vlastní zemi." Velký potlesk sklidil, když před vojáky prohlásil, že jeho plán zahrnuje zvýšení žoldu.
Demokraté nejsou s plánem spokojeni
Obamův plán prosákl do médií již dříve a politická scéna o něm okamžitě začala diskutovat. Lidé z Obamova tábora, tedy z Demokratické strany, prezidentovy plány na stažení vítají, ale pozastavují se nad zmíněnými až 50 tisíci vojáky, které chce Obama v zemi ponechat.
Šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid řekl, že 50 tisíc je "poněkud vyšší číslo, než čekal". A předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová by ráda slyšela důvody. "Myslím, že někteří vojáci tam zůstat musí, ale nejsem si jistá, zda je nutné, aby jich bylo tolik," řekla v televizi NBC.
Republikánům se plán nové washingtonské administrativy líbí. John McCain, který se s Obamou na podzim utkal o post šéfa Bílého domu, dokonce prohlásil, že ho plán naplňuje "lehkým optimismem."
Odchod z Iráku byl jedním z hlavních Obamových předvolebních slibů. Během kampaně prohlašoval, že vojáky ze země stáhne do šestnácti měsíců od své lednové inaugurace. Svůj plán tak o čtvrt roku prodloužil.
Válka, od jejíhož začátku zanedlouho uplyne šest let, stojí USA měsíčně až 12 miliard dolarů (tedy až 274 miliard korun). Zemřely v ní více než čtyři tisíce amerických vojáků. Obama mohl v kampani argumentovat tím, že se proti ní stavěl od samého začátku - na rozdíl od své tehdejší největší soupeřky a nyní ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která invazi při hlasování v Senátu podpořila.
Kompromisní řešení
Srpen 2010 je z Obamovy strany kompromisním řešením. Sám sliboval zmíněných 16 měsíců, ale vojenští experti mu doporučovali, aby tam muže ve zbrani nechal ještě o sedm měsíců déle. Obama zvolil "střední cestu".
Mluvčí iráckého ministerstva obrany ve středu prohlásil, že dřívější stažení Američanů nebude představovat problém, pokud se do té doby podaří dostatečně vyzbrojit irácké síly.
Kromě Iráku zdědil Barack Obama po svém předchůdci Georgi Bushovi ještě válku v Afghánistánu. Tam vtrhli Američané ještě v roce 2001, krátce po teroristických útocích ze září toho roku. Rychle svrhli režim Talibanu, ale dodnes se nevypořádali s teroristy, kteří se podle nich skrývají v horských kmenových oblastech kolem hranice s Pákistánem. Ba naopak, tamní Taliban i Al-Kajda v posledních měsících znovu sílí, násilností přibývá.
Čtěte takéTaliban sílí, nad Afghánistánem visí stín Vietnamu |
Pro Obamu je tak Afghánistán jednou z priorit. Minulý týden prezident schválil navýšení amerického kontingentu v Afghánistánu o 17 tisíc vojáků. - přečtěte si Obama plní slib. Do Afghánistánu posílá dalších 17 tisíc vojáků
Válečné výdaje porostou, ale na radar se možná nedostane
V souvislosti s válkami prezident překvapil i návrhem rozpočtu na příští rok. Plánuje totiž zvýšit válečné výdaje. Z návrhu rozpočtu, který Obama včera poslal Kongresu, vyplývá, že by se měly zvednout o čtyři procenta. Ukončení irácké mise přitom původně mělo napjatému rozpočtu ulehčit.
V dokumentu se uvádí částka 533,7 miliardy dolarů, což je o 20,4 miliardy více než letos. Přes dvě stě miliard dolarů je určeno na války v Iráku a Afghánistánu, včetně 75 miliard vyčleněných na dodatečné výdaje do letošního září. Rozpočtový rok začíná v USA 1. října.
Podrobnější částky, včetně nákladů na protiraketovou obranu a její základny plánované v Česku a Polsku, budou zveřejněny později, pravděpodobně ve druhé polovině dubna.
Budování základen v Česku a Polsku má ostatně Pentagon na seznamu programů, které by mohl omezit, uvedla agentura AFP. Dalšími kandidáty na rozpočtové škrty jsou podle stejného zdroje nové námořní torpédoborce, stíhačky a digitální radiový systém pro všechny armádní složky.
