Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Taliban sílí. Nad Afghánistánem visí stín Vietnamu

  11:43aktualizováno  11:43
Jsou synonymem islámského barbarství. Extremisté z hnutí Taliban mají podle Západu duše černé jako turbany, které je proslavily po celé planetě. A opět se jim daří. Loni výrazně vzrostl počet útoků na cizí i afghánské vojáky. Mezinárodní rada pro bezpečnost a rozvoj odhaduje, že Taliban operuje na třech čtvrtinách afghánského území. Co se v Afghánistánu děje?
Taliban sílí. I v oblasti propagandy.

Taliban sílí. I v oblasti propagandy. | foto: Profimedia.cz

Turecká obrněná vozidla jsou komfortní. Policista naproti na lavici působí uvolněně. Netlačí mě neprůstřelná vesta, kterou jinak vojáci NATO po novinářích vyžadují při sebekratší cestě mimo základnu.

Přitom putujeme středoafghánskou provincií Vardak, která patří k nejchudším oblastem jednoho z nejzaostalejších států planety. A kde má značný, ba rozhodující vliv Taliban.

Obnovu tu řídí turecký Provinční rekonstrukční tým v čele s diplomatem Cüneytem Yavuzcanem. "Tři kilometry od základny jsme postavili školu pro dívky. Chodí do ní jen chlapci. Taliban zastrašuje rodiny. Nechce, aby ženy byly vzdělané," říká. "Není snadné přimět otce, aby dcery poslali do školy."

Nejen ve Vardaku. Afghánské poslankyně mi tvrdily, že navzdory optimistickým statistikám lze jen šest procent Afghánek označit za gramotné. Turci se nevzdávají: dívky vzdělávají, ale mění místo konání kurzů. Dodržují zásadu, podle které s Afghánci jednají jen civilisté.

Srdce místních si získali díky islámskému původu. To vše v kraji, kde polovinu obyvatel tvoří Paštunové – etnikum, jež je páteří hnutí Taliban.

Kolik je vlastně talibanců?

Situaci jim komplikuje fakt, že druhým nejpočetnějším etnikem Vardaku jsou Hazárové, kteří coby šíité leží sunnitskému Talibanu v žaludku snad ještě hlouběji než křesťané.

Aby nebylo zmatků dost, ne všichni vardačtí Paštunové stojí za Talibanem: Gilzajové s ním sympatizují, Vardakové ne. Neboť ministr obrany, vlivný muž proamerické vlády, se jmenuje Abdul Rahím... Vardak.

"Talibanci jsou pyšní na to, že jsou Paštunové. Ale to jsme také! My ale s talibanstvím bojujeme," říká Muchlis, člen místní rady, Paštun a... Vardak.

Muchlis hovoří anglicky, osobně poznal Prahu i pivo, což mi v konzervativním kraji sděluje šeptem. "Talibanci jsou různí. Někteří by se s vládou smířili. S jinými je třeba opět bojovat, ti mají mozky vymyté Al-Kajdou. Další přišli z ciziny, to nebývají dobří lidé," míní Muchlis.

Tuto klasifikaci přejala i vláda. Domácí talibanci jsou prý jen venkované konzervativních zvyků, kteří s islamisty spolupracují proto, že jde o vzdálené příbuzné. S těmi se prý jednat dá.

Talibanci "druhé skupiny" přicházejí z Pákistánu. V Afghánistánu si zařádí a síly se vracejí nabrat domů, na kmenová území ležící při hranici obou států. Jejich nehostinná domovina lázně nepřipomíná, ale moc pákistánských úřadů tu je omezená, ba nulová. Zde rozvědky tuší úkryt nejslavnějších islamistů planety včetně Usámy bin Ládina.

Do třetí skupiny patří militanti tvořící jádro hnutí. Ti v Afghánistánu provázejí cizí mudžahedíny, kterých stále přibývá. "Loni se objevili u naší obce. Tucet Afghánců provázel nějakého cizince. Rychle zmizeli v horách," vzpomíná Muchlis.

Co na kastování spolku jménem Taliban říkají západní diplomaté? Podle nich jde spíše o přání proamerických politiků než realitu. Vláda prý potřebuje rozdělit Taliban, aby se pokusila část radikálů uplatit.

"Není to tak jednoduché. Vláda to ví nejlépe – zájmy, příbuzné i nepřátele má každé údolíčko," říká informovaný diplomat. "Američanům ovšem vadí, že o některých jednáních s Talibanem dopředu nevěděli. Netuší, co a komu Kábul slíbil," dodává.

Nevídám je, ale píšeme si

"Když něco potřebuju vědět od Talibanu, napíšu e-mail jejich mluvčím. Někdy se ozvou sami, obvykle po útocích ve městech," říká Jusuf, novinář jedné z afghánských agentur.

Stojíme před ostře střeženým kábulským tiskovým střediskem, které s pomocí západních expertů zřídila vláda. A kde se právě francouzský velitel dušoval, že Afghánci mají Kábul opravdu pod kontrolou.

Metropole je první oblastí, o jejíž bezpečnost se oficiálně starají sami Afghánci. Nejen ve městě, ale hlavně v jeho okolí však zůstávají západní jednotky. Američané plánují posílení oddílů právě v oblasti Kábulu.

Obama posílá do Afghánistánu 17 tisíc vojáků

Nový americký prezident plní předvolební slib

"Taliban je teď k médiím vstřícnější. Kolega cestoval na jih a zajali ho lidé, kteří tvrdili, že patří k Talibanu. Oslovili jsme mluvčí, již odpověděli, že únosce neznají, ale skrze kontakty je požádají, aby reportéra pustili. Stalo se," pokračuje novinář. Nejde jen o hru, ze které vyjde Taliban jako ten laskavý? "Možná, kolega je však volný," krčí rameny Jusuf.

I američtí generálové v Afghánistánu mimo záznam přiznávají, že Taliban je velmi zdatný také v oblasti propagandy. Na jihu a východě země je navíc jediným zaměstnavatelem, který mladíkům platí. Policie, respektive armáda sice rekruty přijímají též, ale na jihu vliv vládních jednotek slábne až do ztracena.

"Guvernér jedné z paštunských provincií úřaduje v hotelu, ze kterého nevychází. Jinde prospí úředníci směnu za stolem, neboť za nimi nikdo nechodí," říká Samander, mladý šéfeditor agentury Wakht. "Stačí vyjet za město a jste u Talibanu," dodává reportér.

Afghánistán je rozpolcen podobně jako kdysi Vietnam. Sever drží navzdory talibanským útokům spojenci a vláda. Jih nelze navzdory ujišťování kábulské administrativy označit za zpacifikovaný. Paštuni se věrni tradici bouří proti cizincům. Sotva na tom něco změní čerství američtí vojáci. - přečtěte si Američané ještě nemohou odejít, říká afghánský prezident 

Pomohou posily?

Poprvé od nástupu do úřadu včera hovořil prezident USA Obama s afghánským lídrem Karzáím. Telefonát následoval poté, co Obama schválil vyslání 17 tisíc vojáků do Afghánistánu.

Jde o první skupinu posil, které zvýší stav amerických jednotek v zemi na 55 tisíc. S nimi slouží ještě 30 tisíc vojáků ze 40 států.

Českých vojáků bude letos v Afghánistánu působit asi pět set, jejich počet však bude kolísat (parlament schválil nasazení celkem 580 osob).

Přesto je radikální hnutí Taliban, sesazené spojenci v roce 2001, stále silnější. V Afghánistánu přišlo loni o život nejméně 2 118 civilistů, což proti roku 2007 znamená nárůst o 40 procent.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Léky jsou v Africe k dostání i na trzích. Jejich kvalitu zde však nikdo...
V Africe bují byznys s padělanými léky. Obsahují škrob i nemrznoucí látku

V byznysu s padělanými léky se ročně točí miliardy dolarů. Do oběhu se dostávají hlavně v rozvojových zemích, kde je lidé kupují na trzích. Stále častěji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.