Soud totiž přiznal rodičům druhé holčičky, Čermákovým, 2,1 milionu, tedy o 900 tisíc víc než rodině jejího syna. "Přijde mi, že všechnu špínu smetli na Libora s Jarkou," říká.
Jak nesete, že rodina vašeho syna dostala méně peněz než ta druhá?
Nezdá se mi to spravedlivé. Celková částka je velká, tři miliony 300 tisíc pro obě rodiny, ale nechápu, proč to takhle rozdělili. Říkali, že Libor z toho vyšel ze všech nejlíp, dosáhl, co chtěl, a má jistotu, kdo je jeho vlastní dcera. Ale čím vším si od té doby musel projít!
Právníky odškodnění překvapiloProč soud měřil dvojím metrem? ptají se |
Jako matka čtyř dětí kouknu a vidím. Když se moje děcka narodila, měla určitou podobu do obou rodin, ale tahle holčička byla úplně jiná. Když se lidi dívali do kočárku, nikdo neřekl, to je celá máma nebo celej táta. Povídám, Libi, já chci vědět pravdu. Nepopírám, tlačila jsem na něj.
Aby si nechal udělat test DNA?
Libor je hrozně hodnej kluk, jeho by to asi nenapadlo. Ale na co jinýho můžete v takové situaci pomyslet než na nevěru. On tomu nevěřil, ani když v ruce držel výsledky. Říkal si, že to museli splést.
Vašemu synovi u soudu přitížilo, že si testy nechal udělat bez vědomí partnerky. Proč se tak rozhodl?
Připadalo nám to šetrnější. Kdyby testy ukázaly, že je otcem on, Jarka by se to vůbec nedozvěděla. On ale stejně říkal, že má Nikolku rád a nechal by si ji i tak. Holčička se u nás měla jako v bavlnce.
A proč potom tedy váš syn podal žalobu na popření otcovství?
Člověk nikdy neví, můžou se spolu rozejít a Libor by platil a platil.
Jak se k celé věci postavil váš manžel? Sdílel vaše podezření?
Naštěstí je víc kliďas. Moc do toho nezasahoval, ale taky mu to nepřidalo. Léčí se s vážnou nemocí.
Teď po tom všem, neříkáte si, jestli tehdy nebylo lepší mlčet?
Vlastně ani nevím. Předtím jsme s mladým žili ve shodě. Vyhradili jsme jim u nás doma pokoj, než dostaví svůj domeček tady vedle. Kuchyň jsme měli společnou, skoro celé těhotenství u nás Jarka žila. Do vlastního se přestěhovali až loni o Vánocích. Kdybychom s Jarkou nevycházely, tak by se přece sebrala a šla. Až potom to mezi náma zaskřípalo. Ale copak je špatného na tom, když chce člověk vědět, zda má pokrevní vnouče!
