Amnesty International nashromáždila důkazy, že gruzínské jednotky útočily na civilní cíle v Jižní Osteii a Rusové že zase nedokázali zastavit zabíjení a mučení, jehož se v oblastech pod jeho kontrolou dopouštěly jihoosetinské milice.
Ředitelka programu Amnesty International pro Evropu a Střední Asii Nicola Duckworthová prohlásila, že podél hranice mezi Jižní Osetií a zbytkem Gruzie vznikla šedá zóna, odkud dodnes přicházejí zprávy o rabování, střelbě, výbuších a únosech.
AI odhaduje, že i více než tři měsíce po skončení války se přes dvacet tisíc etnických Gruzínů nemůže vrátit do svých původních domovů v Jižní Osetii. Ti, jimž se to podařilo, pak podle organizace našli své domy vyrabované či vypálené.
Válka mezi Ruskem a Gruzií vypukla počátkem srpna poté, co se gruzínský prezident Michail Saakašvili pokusil silou dostat zpět pod centrální kontrolu proruskou a dlouhé roky odštěpenou Jižní Osetii. Narazil ale na tvrdý odpor Ruska. Moskva poslala tisíce vojáků, kteří nezůstali v Osetii, ale pronikli ale pronikli hluboko do gruzínského území. - více o rusko-gruzínském válečném konfliktu se dočtete zde
Počátkem října se ruské jednotky v souladu s mírovou dohodou dojednanou Evropskou unií stáhly z nárazníkových zón kolem Jižní Osetie a Abcházie. Posilují však přítomnost v obou separatistických regionech a zůstaly i ve dvou enklávách, které byly před srpnovou válkou pod kontrolou Gruzie - v jihoosetinské Alchalgori a v abcházské Kodorské soutěsce.