David Petraeus plán navrhl tento týden při slyšení v Kongresu. Po červenci, kdy z Iráku odjede dvacet tisíc vojáků vyslaných v rámci loňské ofenzivy, budou mít Američané čas zhodnotit situaci a teprve potom činit další rozhodnutí.
Bush už předem avizoval, že generálovo doporučení vyslyší. A stejně jako už několikrát v minulosti to udělal i dnes. "Řekl jsem mu, že bude mít tolik času, kolik potřebuje," ujistil Bush podle agentury Reuters Petraeuse o budoucím postupu v Iráku.
Podle Petraeuse přineslo loňské vyslání posil do Iráku zlepšení bezpečnosti, ale situace je stále křehká a může se kdykoliv změnit. Proto chce být generál s dalším odchodem vojáků opatrný. - o generálově slyšení v Kongresu čtěte zde
Bush se také rozhodl zkrátit služební období vojáka v Iráku a v Afghánistánu. "Ke zmenšení zátěže na naše vojáky a jejich rodiny jsem nařídil ministerstvu obrany zredukovat dobu nasazení z patnácti měsíců na dvanáct," řekl prezident při odpoledním projevu. Kratší službu si ale užijí jen vojáci sloužící od začátku srpna.
George Bush také řekl, že do řešení situace v Iráku by se měl více zapojit celý svět. Írán naopak dostal varování, aby se do záležitosti nevměšoval. Jinak jsou podle Bushe USA připraveny "chránit své zájmy".
Nic moc veselého
David Petraeus a americký velvyslanec v Iráku při slyšení v Kongresu vykreslili poněkud chmurný obrázek situace, která v Iráku panuje. Podle demokratů jejich řeč neobsahovala ani náznak strategie, jak Američany z nepopulární války dostat pryč.
"Ti z nás, kteří už jsme tam dlouho, samozřejmě chceme tuhle válku ukončit tak jako všichni ostatní, nebo spíš ještě víc. Co však chceme udělat, je odjet domů, aniž bychom ohrozili zisky, pro které jsme bojovali," prohlásil generál Petraeus.
Irácké tažení je jedním z velkých témat letošní kampaně před prezidentskými volbami, i když jeho důležitost v posledních měsících ustoupila ekonomickým problémům Ameriky.
Petraeusovu a Crockerovu senátnímu slyšení v úterý naslouchali všichni tři prezidentští kandidáti - republikán John McCain a demokrati Barack Obama a Hillary Clintonová.
Zatímco McCain, jediný z trojice adeptů, který už má zajištěnu stranickou nominaci do listopadové volby, by jako válečný veterán zůstal v Iráku tak dlouho, jak to bude nutné, jeho demokratičtí rivalové válku soustavně kritizují a v případě zvolení by prý okamžitě začali se stahováním vojáků.
Nový prezident - ať už to ze zmíněné trojice bude kdokoliv - vystřídá George Bushe příští rok v lednu. Jisté je jedno: že irácká válka bude jedním z nepříjemných dědictví po stávajícím nájemníkovi Bílého domu.
Potvrdila to i Bushova mluvčí Perinová, když odpovídala na dotaz, zda by prezident chtěl ukončit tažení ještě před svým odchodem. "Nebude to možné," řekla. "Budeme mít v Iráku vojáky i po odchodu nynějšího prezidenta. George Bush teď pracuje na tom, aby udělal důležitá rozhodnutí, která by pomohla hladkému přechodu, až se nová hlava státu ujme úřadu," dodala.
