On a americký velvyslanec v Iráku Ryan Crocker přednesli před členy horní komory Kongresu dlouho očekávanou zprávu o vývoji iráckého tažení. Že doporučí dočasné zastavení stahování, se čekalo.
Petraeus řekl, že po červenci, kdy Irák opustí asi dvacet tisíc mužů vyslaných v rámci loňské ofenzivy, by měla nastat 45denní fáze pro konsolidaci a zhodnocení situace. Pak teprve by měl Washington rozhodovat o případných dalších krocích.
Generál podle předpokladů zdůraznil zlepšení bezpečnosti, jež v Iráku nastalo po již zmiňovaném vyslání posil. Připomněl nicméně, že pokrok není rovnoměrný a situace je pořád křehká a složitá. Velkou hrozbou podle něj zůstává Írán, který financuje a cvičí irácké povstalce.
"Události posledních dvou týdnů nám připomněly, že pokrok, jehož jsme dosáhli od loňského jara, je křehký a zvratný," řekl Petraeus s odkazem na nové boje, které se rozhořely mezi iráckými vojáky a ozbrojenými stoupenci radikálního šíitského klerika Muktady Sadra. Při nich v uplynulých týdnech zemřely stovky lidí. - o bojích Mahdího armády s iráckými vojáky čtěte zde
Násilí ubylo, ale...
Petraeus má pravdu v tom, že násilí celkově ubylo - i když čerstvá armádní zpráva konstatuje, že v březnu naopak stoupl počet útoků na americké i irácké vojáky. V průměru jich bylo 23 denně, v předchozích měsících devět. Počet mrtvých amerických vojáků se za pět let války vyhoupl přes čtyři tisíce.
Ale ofenziva měla ještě další cíl: dát iráckému kabinetu premiéra Málikího prostor k dosažení pokroku v oblasti politické. A to se moc nezdařilo. Stabilitu země podkopává Írán a rovněž teroristé z Al-Kajdy, prohlásil dnes Ryan Crocker. Politický pokrok nazval "reálným, ale křehkým". A řekl, že Bushovy plány nesvážou ruce administrativě příštího amerického prezidenta.
Tím bude, pokud se nestane nic nepředloženého, jeden z trojice John McCain, Barack Obama, Hillary Clintonová. Prvně jmenovaný je republikán a stranickou nominaci do listopadové volby už má jistou. Demokrati Obama a Clintonová o ni soupeří. Všichni tři dnes Petraeusovi a Crockerovi v Senátu osobně naslouchali.
McCain je přesvědčen, že Američané musí v Iráku zůstat tak dlouho, jak to bude potřeba. Demokraté jsou pochopitelně zastánci rychlého odchodu. "Dávají unáhlené sliby," osočil je McCain.
"Už se nedíváme do propasti porážky a můžeme nyní hledět kupředu k opravdovým vyhlídkám na úspěch," řekl při slyšení. "Úspěch je na dosah. Máme šanci na stabilitu v Iráku, ale zbývá toho ještě mnoho udělat. Musíme pokračovat v pomoci Iráčanům," prohlásil.
Obama a Clintonová už předem Petraeusovo doporučení dočasně zmrazit stahování vojáků kritizovali. Poukázali právě na selhání v oblasti politické, a to jak na irácké, tak na americké straně. Administrativa George Bushe podle nich selhala ve schopnosti najít pro Spojené státy cestu ven z Iráku.
"Myslím, že je čas začít řádný proces stahování našich jednotek, začít přestavbu armády a zaměřit se na problémy, jako jsou Afghánistán, globální teroristické skupiny a další," uvedla Clintonová a označila setrvávání v Iráku za "neodpovědné".
Nový prezident se chopí žezla v lednu 2009. Kolik bude v té době v Iráku amerických vojáků, si dnes netroufl odhadnout ani sám Petraeus. Pravděpodobné ale je, že jeho zpráva bude mít pro další vývoj irácké války význam. George Bush už totiž avizoval, že generálovo doporučení znovu vyslyší.
