Lisabonská smlouva reaguje na dvojí rozšíření EU, které zvýšilo počet členských zemí z 15 na 27. Reforma institucí a rozhodovacího procesu má lépe zohlednit větší počet členů a zároveň zlepšit akceschopnost Evropské unie.
Nově bude zaveden například úřad předsedy Evropské rady, který bude předsedat summitům šéfů vlád EU, nebo post evropského ministra zahraničí, který sice neponese takové označení, ale bude mít relativně rozsáhlé pravomoci. Rozšíří se oblasti, v nichž se nerozhoduje jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.
Podpisu smlouvy předcházela náročná jednání. Asi hlavní práci odvedla německá kancléřka Angela Merkelová, která přišla s variantou méně ambiciózního, ale o to průchodnějšího textu. Politici se v červnu dohodli - i přes potíže s Polskem - na konturách smlouvy (více zde) a říjnový lisabonský summit dotáhl finální podobu dokumentu. - více zde
Převlečená euroústava?
Nová smlouva má nahradit zkrachovalou euroústavu, kterou v květnu 2005 odmítli v referendech francouzští a nizozemští voliči. Text pak šel k ledu. Do záře reflektorů se znovu dostal až v první polovině letošního roku, kdy Evropské unii předsedali Němci. Kancléřka Merkelová si oživení euroústavy vytkla za jednu z priorit předsednitví.
Pro politiky je podstatné, že je nová smlouva "reformní" a nikoli "ústavní". V praxi to znamená nejen to, že nenahrazuje starší smlouvy, ale představuje systém dodatků k nim, ale i to, že ji nemusí vystavit nejistým referendům. V drtivé většině bude stačit schválení v parlamentu.
 .Lisabonská smlouva Plné znění dokumentu |
Někteří analytici si ale myslí, že nový pakt se od zamítnuté euroústavy prakticky neliší. Pokud tak projde pouze parlamentem, ztratí tím značnou část legitimity. "Po technické stránce by schválení v parlamentu mohlo stačit, protože Lisabonská smlouva upravuje smlouvy, které samy referendem neprošly. Záleží ale na tom, jaké ty změny jsou. Obsah nové smlouvy bude euroústavní a to je podvod na voličích," řekla iDNES.cz politoložka z Univerzity Karlovy Běla Plechanovová.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS), který patří k hlavním českým kritikům smlouvy, s Plechanovovou souhlasí. "Je to okopírovaná ústava, která se jen tváří, že je něco jiného," řekl iDNES.cz. Kuberovi nejvíc leží v žaludku Charta lidských práv občanů Unie, která vstoupí v platnost společně se smlouvou. Posiluje mimo jiné kolektivní sociální práva, jako je například právo na bydlení. "Je to socialismus par excellence. Vracíme se tam, kde jsme byli," míní Kubera.
Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra už mnohokrát zopakoval, že mezi euroústavou a novým dokumentem vidí zásadní rozdíl. Text je podle něj stručnější a hlavně neobsahuje ústavní symboliku, jako je společná vlajka a hymna.
Bezpečná cesta parlamentem?
Aby Lisabonská smlouva napřesrok skutečně nabyla účinnosti, musí ji nejprve schválit parlamenty všech členských zemí. K referendu se přihlásilo pouze Irsko, o které euroskeptici opírají své naděje. Jejich dalším želízkem v ohni je Velká Británie, kde sice bude schvalovat smlouvu parlament, není jí ovšem příliš nakloněn. Naopak je zklamalo Dánsko. To má sice silnou tradici referend, ale tamní premiér Anders Fogh Rasmussen řekl, že tentokrát se k ní neobrátí.
V Česku bude smlouva potřebovat třípětinovou většinu v obou komorách a na pořad jednání přijde na prvním zasedání koncem ledna. Premiér Mirek Topolánek to prohlásil na setkání premiérů zemí Visegradské skupiny.
Na rozdíl od polského kolegy Donalda Tuska a slovenského Roberta Fica řekl, že česká ratifikace možná nebude nejrychlejší. Občanští demokraté totiž požadují, aby některé body smlouvy ještě prověřil Ústavní soud.
.Hlavní body Lisabonské smlouvy- EU získá právní subjektivitu. Unijní právo je dosud legislativou Evropského společenství (ES). |
