Když sonda v roce 1976 na Marsu přistála, její přístroje zaznamenaly v půdě podobnou aktivitu, jakou lze pozorovat u mikrobů vylučujících plyny.
NASA pak pátrala po důkazech přítomnosti organického materiálu, ale známky jeho základní složky - uhlíku - nalezeny nebyly.
Mars byl znovu označen za mrtvou planetu a výsledky z Vikingu jsou interpretovány tak, že půda Marsu je chemicky aktivní, nikoli biologicky.
Mnoho vědců se s tímto vysvětlením ale nespokojilo a dožadovalo se dalších experimentů. Zdá se, že se díky poušti Atacama dočkali.
V její velmi suché půdě ozařované sluncem nastává chemický proces, při němž se rozkládá organický materiál a zastavuje život. Výsledky experimentů z Atacamy, o nichž informoval časopis Science, se velmi podobají údajům z Vikingu, až na to, že zachycují sice velmi malé, ale přesto minimální stopy organických látek.
Vědecká obec znovu ožívá a táže se, zda přístroje Vikingu selhaly a opomněly o organických látkách na Marsu informovat.
Odpověď musí dát další výprava na Mars, která podrobněji objasní chemické dění na Marsu a odhalí organické sloučeniny.
Naděje se proto vkládají do sondy Mars Exploration Rover, která k Marsu vyrazila v červnu. Na planetě bude hledat vodu a zkoumat půdu. Dorazit by tam měla spolu s další sondou v lednu. - více zde
