Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Robot Duch vyrazil zkoumat Mars

aktualizováno  10. června 20:32
Z Floridy vyrazil k Marsu první ze dvou robotů. Na rudou planetu, kde budou hledat vodu a zkoumat půdu, dorazí v lednu. Minulé dva starty robota nazvaného Duch zmařilo špatné počasí. Odlet druhé ze sond Mars Exploration Rover se jménem Příležitost plánuje americká NASA na konec června.

Americká sonda Duch úspěšně odstartovala z vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral v 19:58 středoevropského času.

NASA původně plánovala start sondy na neděli 8. června odpoledne, ale kvůli špatnému počasí ho odložila o 24 hodin.

Bouřky však z floridského mysu Canaveral neustoupily ani o den později, a tak byl stanoven třetí pokus - na úterý 19:58 SELČ.

"Mise není ohrožena, protože v těchto dnech máme k dispozice dost vhodných startovacích oken," komentovala odklady NASA.

První sondu s technickým označením Mars Exploration Rover A (MER-A) nese do vesmíru raketa Delta-II. Na 25. červen je pak přichystán start druhého identického robota MER-B.

Pojízdné sondy dostaly jména, která v soutěži vybrala devítiletá školačka z Arizony Sofi Collisová. První pojmenovala Spirit (Duch), druhou Opportunity (Příležitost).

Pokud vše proběhne podle plánu, první sonda se ve výšce 120 kilometrů nad zemským povrchem odpoutá od nosné rakety, zažehne vlastní pohon. K Marsu dorazí na počátku ledna. Přistání druhé sondy je načasováno na 25. ledna.

Ve vybavení terénních vozítek vážících kolem 180 kilogramů nechybí mimo jiné panoramatická kamera, tři spektrometry pro geologický průzkum a mikroskopický zobrazovač vzorků hornin. Přístroje umožní pátrat po vodě, provádět geologický průzkum a zkoumat složení atmosféry.

Kamery umístěné ve výšce 1,5 metru na otáčivém stožárku zajistí stereoskopický pohled na terén rudé planety v plném úhlu 360 stupňů. Robotické rameno, které bude přikládat měřící přístroje na zkoumané horniny a půdy, bude schopno vykonávat téměř shodné pohyby jako lidská paže s loktem a zápěstím.

Do atmosféry rudé planety vniknou sondy MER rychlostí téměř 20 tisíc kilometrů za hodinu pod úhlem 15 stupňů, a proto jsou vybaveny padáky a vzdušnými polštáři, které jim zajistí měkké přistání.

Několik stovek metrů nad povrchem začne brzdění, "airbagy" se nafouknou, ve výšce několika metrů opět splasknou a ponechají šestikolá vozidla volnému pádu. Protože gravitace je na Marsu menší než na Zemi, sondy se po dopadu zřejmě několikrát odrazí, asi kilometr se budou kutálet a poté dopadnou na kola.

Rovery přistanou ve dvou pečlivě vybraných místech - Gusevově kráteru a lokalitě Meridiani Planum - s výskytem široké škály minerálů, které se obvykle tvoří za přítomnosti vody v kapalném stavu.

Obě místa naznačují, že se zde mohla být voda. Právě za její přítomnosti většinou vzniká šedý krevel, který se nachází v Meridiani Planum. Na dně Gusevova kráteru se zase nachází řečiště, směřující do velké jámy.

"Kdysi tam muselo být něco jako jezero. Jsou to pohádková místa, která se díky své odlišnosti vzájemně doplňují," říká geolog Steve Squyres z Cornellovy univerzity.

Nové americké sondy jsou mnohem pohyblivější než předchozí Sojourner, kterou na rudou planetu přinesl přistávací modul Mars Pathfinder. Sojourner za 12 týdnů na Marsu zdolal zhruba délku jednoho fotbalového hřiště.

Sondy MER urazí během jednoho dne, který na Marsu trvá přibližně stejně dlouho jako na Zemi, asi čtyřicet metrů, přičemž mise potrvá nejméně devadesát marsovských dnů, tedy asi 92 dnů pozemských.

Palubní počítače roverům umožní automaticky reagovat na nepředvídané překážky, což bude nezbytné vzhledem ke denní časové prodlevě v komunikaci mezi Marsem a pozemským řídícím střediskem.

Projekt amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se časově i náplní téměř shoduje s evropskou misí Mars Express, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur v pondělí 2. června. - více zde

Umělecký koncept ukazuje americkou vědeckou sondu Mars Exploration Rover po přistání na planetě Mars.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Léky proti bolesti na bázi opioidů v lékárně v Ohiu (20. června 2017)
Amerika, národ narkomanů. Epidemii opioidů zažehly farmaceutické firmy

Opiáty ročně zabijí ve Spojených státech stejný počet lidí jako střelné zbraně či dopravní nehody. Problém dospěl tak daleko, že prezident Donald Trump se...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.