Zákon, který by měl usnadnit komunikaci mezi úřady a občany, se poprvé dostal na schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh připravila skupina poslanců z celého politického spektra. Měl by tak postavit na stejnou úroveň podpis psaný vlastní rukou s podpisem elektronickým. Pomocí tohoto zákona by mohl každý člověk podat žádost na jakémkoli státním úřadě, aniž by odešel doma nebo v kanceláři od počítače. Žádost, kterou by napsal na počítači a elektronicky podepsal, by mohl na úřad zaslat elektronickou poštou.
| Rozhovor s Vladimírem Mlynářem o poslaneckém návrhu zákona o elektronickém podpisu naleznete ZDE (klikněte) |
Během projednávání ve sněmovně poslancům nejvíce vadia nesoulad zákona se současným právem. Poslanec Ivan Langer, který je jedním z předkladatelů, se však vyjádřil, že “právo vždy dobíhá realitu, protože ta má většinou náskok.” Podle Langra však zákon znamená průlom nejen pro komunikaci mezi občany a úřady, ale i pro tzv. e-commerce (elektronické obchodovaní) které by mělo v budoucnu mít velký význam i pro českou ekonomiku.
Vláda zákon blokovala, svůj návrh však nepřipravila
Původně však poslanecký návrh zákona odsoudila vláda. Označila jej za nedokonalý a rozhodla před sněmovnu předstoupit s vlastním návrhem. "Poslanecký návrh zákona má prostě podle většiny ministerstev legislativně technické nedostatky, a proto připraví vláda vlastní,” uvedl v prosinci 1999 vicepremiér Pavel Rychetský.
Ministr financí Pavel Mertlík, který dostal přípravu tohoto návrhu na starosti, v prosincovém rozhovoru pro iDNES uvedl, že na vládním návrhu pracuje Úřad pro státní informační systém (tehdy ještě pod vedením Karla Berky). Mertlík uvedl, že zákon je téměř hotov a vlády s ním do sněmovny přijde v lednu, nejpozději v únoru. Dodnes však vlády s žádný svým návrhem nepřišla.
“Poslanecký návrh je stále ještě nedokonalý,” vysvětlil absenci vládního návrhu konce ledna Pavel Mertlík. “Rozhodli jsme se však, že nebudeme poslanecký návrh blokovat, ale ty chyby, které tam podle nás jsou, opravíme v poslaneckých výborech a během jednání sněmovny,” dodal Mertlík.
Jak bude podpis fungovat?
"Člověk si vybere společnost XY, která bude mít licenci k ověřování elektronických podpisů," vysvětluje jeden z předkladatelů zákona Vladimír Mlynář (US). "V této organizaci mu proti občanskému průkazu vydají disketu s programem, který si nainstaluje do počítače. Potom, když bude chtít poslat například žádost na finanční úřad, klikne na ikonku "elektronicky podepsat" a na úřadě pomocí klíče, který bude veřejně k dispozici na internetu, poznají, kdo opravdu žádost podepsal," uvedl Mlynář.
K tomu, aby nikdo nemohl disponovat cizím podpisem, bude "podpisový" program v počítači zabezpečen heslem, podobně jako platební karta je zabezpečena PIN kódem.
Elektronické podpisy jsou dnes ve světě běžné, hlavně v USA. V tuzemsku používají podobné systémy některé banky, které nabízejí tzv. homebanking. "Při homebankingu používáme něco podobného, jako elektronický podpis. Protože však podobný zákon stále ještě není, musíme používat vlastní systém," říká tiskový mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek. "Přijetí podobného zákona by nám velice pomohlo," dodává Rezek.
