Zprávu přednesl poslancům předseda komise Pavel Blažek (celou zprávu najdete na webu Sněmovny). „Nebylo prokázáno, že organizační změna proběhla s cílem odstranit Roberta Šlachtu,“ uvedl. Stejně tak se prý neprokázalo, že by změna souvisela s případem Beretta (více o této kauze zde).
Blažek k reorganizaci uvedl, že policejní prezident nemá povinnost informovat o ní státní zástupce. Přesto jedno z doporučení komise uvádí, že by taková změna měla být konzultována s odbornou veřejností, zejména se státními zástupci. „Klíčové je, proč taková změna byla provedena bez předchozího upozornění, v krátkém časovém úseku,“ uvedl předseda komise. Změna také nebyla projednána v širším kontextu. „Nejednalo se o změnu nevýznamnou. Její příprava byla ze strany Tuhého a Laubeho značně podceněna,“ řekl dále.
Rychlost změny a její neprojednání s dalšími subjekty podle vyšetřovací komise zavdaly příčinu k pochybnostem, zda účelem není odstranění Roberta Šlachty. Nic takového se ale neprokázalo.
Komise poslancům navrhla, aby dalšími kroky zaúkolovala vládu. Ministři by podle návrhu komise měli zvážit, zda k prozkoumání zákonnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci postačí kárná žaloba, podaná nejvyšším státním zástupcem, nebo jsou potřeba další kroky. Tento krok směřuje zejména proti žalobci Pavlu Komárovi.
Chyba policistů byla v tom, že zveřejnili své pochybnosti
„Komárek i Šlachta vycházeli z poznatků, které získali z trestních řízení, zejména kauzy Vidkun. Byli podporování státními zástupci VSZ v Olomouci,“ uvedl dále Blažek. Zmínění vyšetřovatelé ale podle komise vycházeli ze špatně interpretovaných útržků rozhovorů. Podle komise pochybili právě oni, když veřejně vystupovali proti reformě. „Lze to chápat jako velmi neprofesionální,“ řekl dále předseda komise. Totéž se podle komise týká také některých státních zástupců, zejména Pavla Komára.
Komise se zabývala také vyjádřením bývalého šéfa ostravské expozitury ÚOOZ Jiřího Komárka o tom, že policejní prezident Tomáš Tuhý stojí za „brutálním“ únikem informací. Dospěla k závěru, že takové tvrzení není podložené. „Nelze dovodit, že by se tohoto úniku informací dopustil Tuhý nebo z něho byl podezřelý,“ řekl poslancům Blažek.
Trestní oznámení, která se komise rozhodla podat, se podle informací České televize týkají olomouckého žalobce Petra Šeredy a inspektora GIBS Milana Vaculíka (více čtěte zde).
Ohledně legislativních návrhů šéf komise Pavel Blažek už dříve mluvil o tom, že je divné, aby státní zástupci vyšetřovali sami sebe. Tak tomu je v případě úniků z policejních spisů. Blažek v této souvislosti mluví o zřízení institutu vyšetřujícího soudce. Komise přijala i jedno usnesení, které žádá vládu, aby se zabývala určitými aspekty fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (více čtěte zde).
Efektivitu reformy zatím zjistit nelze
Na závěrečné zprávě se její členové shodli. Podle Blažka to ale neznamená, že by jejich osobní názory na stav policie byly shodné. „Něco jiného jsou názory jednotlivých členů komise a něco jiného je to, co se podařilo prokázat,“ řekl. Důležité je podle něj to, že se nepodařilo prokázat, že by reorganizace byla řízena ze zákulisí, ať už podnikatelského nebo politického.
„Neznamená to, že předseda komise má pochvalný názor na to, co se u policie děje,“ zmínil Blažek. „Policejní prezidium zásadně podcenilo komunikaci, a to jak směrem dovnitř policie, tak směrem k veřejnosti,“ řekl další člen komise, Martin Lank.
Zda se reforma vyplatila a vyšetřování je díky ní efektivnější, se podle Blažka zatím říci nedá. Takové hodnocení bude možné až po roce fungování nově vzniklé centrály proti zločinu.
Komise vznikla kvůli sporům ohledně reformy policie, která platí od 1. srpna loňského roku. Jejím jádrem je sloučení dříve samostatných útvarů do jednoho vyšetřovacího superúřadu. Ten nese název Národní centrála proti organizovanému zločinu a vede ho Michal Mazánek.
Zanikl tak protimafiánský útvar, který vedl Robert Šlachta. Ten kvůli tomu rezignoval. Sloučení kritizovalo mimo jiné i hnutí ANO, ministr spravedlnosti Robert Pelikán hrozil odchodem (psali jsme zde).
Vyšetřovací komise začala pracovat 11. července. Vyslechla například policejního prezidenta Tomáše Tuhého, ministry Milana Chovance (ČSSD) a Andreje Babiše (ANO), nejvyššího žalobce Pavla Zemana a také bývalé policisty, kteří na údajné nesrovnalosti v reformě upozornili - Roberta Šlachtu a Jiřího Komárka.
Místopředseda komise Martin Lank (Úsvit) v pondělí ČTK řekl, že poslanci měli 16 schůzí a vyslechli 21 svědků. Výslechy trvaly 64 hodin. „Sešlo se nám 4 128 stran nejrůznějších dokumentů,“ dodal Lank.
