Podle soudu Bradáčová reprezentovala státní instituci a nemůže být za to trestána. Soudkyně Otilie Hrehová upozornila, že žaloba by neměla mířit na Bradáčovou, ale na Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Soud navíc neshledal mezi výrokem Bradáčové a údajným porušením osobnostních práv Martince příčinnou souvislost. Hrehová připomněla, že domáhat se ochrany osobnosti je možné pouze za výroky pronesené veřejně, v případě Bradáčové šlo podle ní o soukromý výrok.
Rozšířit žalobu na stát, konkrétně na pražské vrchní zastupitelství, se pokusil během závěrečné řeči Martincův advokát Jiří Vyvadil. Jeho návrh však soudkyně v této fázi procesu odmítla.
Soudkyně Hrehová při odůvodnění rozsudku připomněla výsledek podobné žaloby Davida Ratha na Bradáčovou z října, který vinu Bradáčové také zamítl (více čtěte zde).
Informace získané mimo záznam musí novináři ověřit
Hrehová se přiklonila k argumentaci advokáta Bradáčové, že žalovaný výrok nebyl určen ke zveřejnění, protože byl nahrán off record (mimo záznam). „Takový rozhovor neslouží k přímému informování, ale má poskytovat jisté indicie určité podezřelé akce, které musí redaktor následnou prací ověřit nebo vyvrátit,“ vysvětlila Hrehová.
Kdyby podle ní měl každý počítat s tím, že cokoli řekne, se odvysílá v rádiu, novináři by se nic nedozvěděli. „Informace poskytované off record jsou legitimní součástí novinářské práce. Bez nich by novinářská práce nebyla možná,“ uvedla Hrehová.
Martincův advokát Vyvadil označil rozhodnutí za skandální. Martinec ani Bradáčová ke čtvrtečnímu vyhlášení rozsudku nepřišli. „Další jednání pana Martince a Vyvadila nestojí za žádný komentář,“ řekla k výsledku Bradáčová.
Manželova kauza
Spor mezi Bradáčovou a Martincem se rozhořel v březnu 2013 po rozhovoru pražské vrchní zástupkyně v rádiu Frekvence 1. Moderátor se Bradáčové ptal na informaci, že její manžel, s nímž už nežije, figuruje v jedné kauze vyšetřované policií. Tuto informaci měla státní zástupkyně již dříve od Martince.
„Sdělil jsem jí to s tím, že je třeba případ delegovat na jiné státní zastupitelství. Ona souhlasila, poděkovala a s tím jsme se rozloučili,“ popsal dříve jejich schůzku Martinec. Když se na tutéž věc zeptal moderátor v rádiu, Bradáčová pojala podezření, že informace o vyšetřování účelově unikly. Martinec tvrdil, že mu kvůli tomu Bradáčová volala.
„Chtěla vědět, jak je možné, že informace unikly. Tvrdila, že je to vyhlášení války, a ta válka se pak vedla,“ uvedl Martinec s tím, že Bradáčová kategoricky odmítala, že by úniky mohly být odjinud (výpověď Martince najdete zde).
Výroky Bradáčové vedly k lynči, tvrdí advokát
Po skončení rozhovoru Bradáčová ve studiu ještě moderátorovi Frekvence 1 Luboši Xaverovi Veselému řekla, že na ni Martinec vyrábí kauzy a jemu je prodává. Veselý tento výrok později pustil při rozhovoru s tehdejším policejním ředitelem Martinem Červíčkem. Bradáčová se hájila, že výrok pronesla až po natáčení, tedy off record, a neměl být proto zveřejněn.
Martinec si u soudu stěžoval, že se na základě výroku Bradáčové proti němu postavil ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupce a policejní prezident Červíček ho vyzval k rezignaci. Martinec opravdu rezignoval a na konci roku 2013 opustil i řady policie (o rezignaci Martince jsme psali zde).
Vyvadil u soudu trval na tom, že výroky Bradáčové jeho klientovi zničily život, znemožnily mu práci u policie, vedly k lynči a mediální masáži (více o žalobě zde).
