Když Saúdská Arábie v sobotu popravila 47 lidí usvědčených z terorismu a protistátní činnosti, mezinárodní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Mezi popravenými byl totiž i šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr. Jeho smrt rozzuřila řadu šíitských zemí v čele s Íránem.
Rozčílení lidé v noci na neděli pronikli do saúdskoarabského velvyslanectví v Teheránu, kde zapalovali ohně na znamení protestu. K demonstrantům se v následujících dnech přidali i šíité v Indii či Iráku. Převážně sunnitské země, například Kuvajt či Bahrajn, na oplátku omezily či zcela přerušily diplomatické vztahy s Íránem (psali jsme zde). Bahrajn navíc v úterý večer oznámil, že pozastavil veškeré letecké spojení s Íránem.
Dlouholetý konflikt mezi dvěma větvemi islámu je však podle odborníků jen jedním z důvodů, proč se mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem zvýšilo napětí.
„Současný konflikt souvisí z mého pohledu primárně s geopolitickým velmocenským soubojem mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Sunnitská a šíitská identita fungují spíše jako rétorický, taktický a legitimizační prostředek pro oba režimy, která je občas artikulována silněji a občas slaběji,“ vysvětluje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů a připomíná, že v minulosti spolu na Blízkém východě soupeřily Saúdská Arábie s Egyptem, tedy dva sunnitské státy.
Dalším z důvodů, proč došlo k eskalaci konfliktu, pak může být i snaha Saúdské Arábie izolovat Írán po nedávné dohodě o jaderném programu (více čtěte zde).
Nejnebezpečnější krize za posledních třicet let
Současný konflikt má podle Daniela kořeny zejména v následcích americké invaze do Iráku v roce 2003, kdy začal Írán výrazně expandovat, což saúdská monarchie pociťuje jako ohrožení své pozice. „Tato rivalita se ještě zvýšila v kontextu soupeření obou zemí v dalších zemích po Arabském jaru - tedy především v Sýrii a Jemenu a do jisté míry i v Bahrajnu,“ dodává odborník.
Řev slova, ne zbraně, hlásal klerik, jehož poprava rozbouřila šíitský svět |
Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem se zhoršily už po íránské islámské revoluci v roce 1979, kdy výrazně vzrostla militantnost šíitů. Království se od té doby obává šíitské menšiny na severovýchodě země, kde se nacházejí významná ropná naležiště. Současný konflikt je však podle analytika stanice BBC Kristiana Coatese Ulrichsena nejnebezpečnější za posledních třicet let.
„Vztahy mezi oběma zeměmi jsou v několika posledních letech i přes náznaky určitého oteplení stále na velmi špatné úrovni, takže současná eskalace je spíše jednou z manifestací tohoto dlouhodobějšího konfliktu. Klíčová otázka samozřejmě je, jestli se jeden ze států rozhodne dále vyhrotit situaci například nějakou přímou vojenskou provokací,“ popisuje Daniel.
Íránské vedení se zatím snaží krizi uklidnit a od útoku na ambasádu v Teheránu se distancuje. Vládní mluvčí drancování označil za „podezřelé“ a domnívá se, že „nahrálo politice Saúdské Arábie“. Prezident Hasan Rúhání útočníky označil za extremisty.
Spojenectví USA a Saúdů má své mezeNimrova poprava je důkazem toho, že vliv USA na Saúdskou Arábii má své meze. Rijád podle agentury Reuters prokazuje stále větší nezávislost a ve vztazích s USA je připraven začít s příštím americkým prezidentem od nuly. Agentura AP poukazuje také na to, že Nimrova poprava je především důkazem domácích potíží saúdského vedení. Američtí představitelé věří, že Rijád a Washington pojí tolik společných zájmů - těžba ropy, boj proti al-Káidě a Islámskému státu, zbrojní kontrakty - že si zásadní rozkol nemohou dovolit. V bezpečnostních záležitostech se ale Rijád začíná osamostatňovat, jak dokázal loni v březnu, kdy sestavil koalici, která vstoupila do bojů v Jemenu. Nedávno také ohlásil vznik arabské koalice pro boj proti terorismu, v níž je 34 arabských zemí a jíž se USA neúčastní. Zdroj: ČTK |
Nezdá se však, že by íránský přístup sunnitské země nějak obměkčil. Egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí v úterý označil kritiku Nimrovy popravy za „vměšování do věcí Saúdské Arábie“.
Krize může mít dopad i na situaci v Sýrii a Jemenu
Krize mezi Saúdskou Arábií a Íránem však může mít mnohem dalekosáhlejší dopad.
„Mimo potenciální ozbrojené konfrontace mezi oběma zeměmi je současná situace riziková ještě kvůli jejich propletení s bezpečnostní situací na zbytku Blízkého východu. Vyhrocená sektářská rétorika mezi sunnitskými a šíitskými skupinami v různých zemích také přidává situaci na vážnosti,“ vysvětluje Daniel.
V tomto ohledu se nabízí především zapojení Saúdské Arábie v Sýrii a Jemenu. Daniel tato angažmá označuje za ukázky soupeření mezi oběma velmocemi, které válkou zmítané země využívají jako bojiště.
„Současné vyhrocení konfliktu tak může souviset právě i s tím, že se saúdskému království v Jemenu jemně řečeno příliš nedaří a konflikt se přelévá i na území Saúdské Arábie,“ myslí si (o válečných potížích Saúdů v Jemenu čtěte více zde).
Království tak prý na dění v Sýrii a Jemenu rozhodně nezapomene a naopak se dá čekat, že v nich dále podpoří své spojence proti těm íránským. „Spíše je otázkou, jestli vyhrocení konfliktu mezi Saúdskou Arábií a Íránem nebude rezonovat ještě v dalších zemích,“ dodává Daniel.
