Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rada bezpečnosti odsoudila výtržnosti v Teheránu. Popravu duchovního ne

  7:30aktualizováno  12:14
Rada bezpečnosti OSN v pondělí odsoudila výtržnosti na saúdskoarabské ambasádě v Teheránu. O popravě šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra se v prohlášení nezmínila. Saúdskoarabský velvyslanec při OSN Abdalláh Muallimí ujistil, že přerušení diplomatických styků s Íránem neovlivní úsilí Rijádu o mír v Sýrii a Jemenu.

Protesty před saúdskou ambasádou v Teheránu rozháněla policie (3. 1. 2016). | foto: Reuters

„Z naší strany by to nemělo mít žádný dopad, protože budeme nadále velmi tvrdě pracovat na podpoře mírového úsilí v Sýrii a Jemenu,“ řekl saúdský diplomat. „Počkáme na další rozhovory o Sýrii a nebudeme je bojkotovat kvůli Íránu nebo komukoli jinému,“ ujistil Muallimí.

Írán podle něj už před přerušením diplomatických styků úsilí o zajištění míru v Sýrii a Jemenu příliš nepodporoval. „Nedomnívám se, že přerušení vztahů je odradí od takového chování,“ poznamenal diplomat. Styky podle něj budou obnoveny, pokud se Teherán „přestane vměšovat do vnitřních záležitostí ostatních zemí, včetně té naší“.

Fotogalerie

Saúdská Arábie přerušila s šíitskou zemí diplomatické i další vztahy po víkendových násilných protestech u své ambasády v Íránu (více o nich zde).

Omezení diplomatických styků s Teheránem v pondělí následovali i někteří spojenci Saúdské Arábie, mezi nimi také Bahrajn, Súdán a Spojené arabské emiráty. Svého velvyslance z Íránu v úterý odvolal i Kuvajt, podle zatím nepotvrzených zpráv hodlá vztahy omezit rovněž východoafrické Džibutsko.

Protesty vyvolala poprava vlivného šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra v Saúdské Arábii. Ta tvrdí, že Nimr byl spolu s dalšími 46 osobami koncem minulého týdne popraven po spravedlivých procesech, které se odehrály bez ohledu na smýšlení, rasu nebo náboženské vyznání souzených (psali jsme zde).

Saúdská Arábie nemůže ukrýt svůj zločin, řekl Rúhání

Íránský prezident Hasan Rúhání v úterý kritizoval Saúdskou Arábii za přerušení vztahů s Íránem. „Saúdská Arábie nemůže ukrýt svůj zločin, jakým je poprava náboženského vůdce, zrušením politických vztahů s Íránem. Nejlepším prostředkem k řešení problémů mezi státy je diplomacie a jednání. Státy mohou region ochránit před nebezpečím terorismu tím, že se spojí,“ řekl Rúhání.

Íránské vedení se snaží krizi klidnit a distancuje se od útoku na ambasádu a konzulát. Někteří představitelé tvrdí, že to byly akce organizované zvenčí. Vládní mluvčí drancování označil za „podezřelé“ a domnívá se, že „nahrálo politice Saúdské Arábie“. „Několik osob využilo nálady lidí, i když není jasné, v zájmu jaké země jednali,“ řekl mluvčí Mohammad Bákir Nobacht.

Také ministr spravedlnosti Mostafá Púrmohammadí řekl, že „akce proti saúdskoarabskému velvyslanectví mohli naplánovat infiltrovaní agenti“.

Rúhání útočníky považuje za extremisty a vyslovil se pro to, aby Írán jednou pro vždy zabránil útokům na zastupitelské úřady.

Rada bezpečnosti útok na ambasádu odsoudila

Rada bezpečnosti OSN v pondělí „co nejrozhodněji“ odsoudila útoky proti saúdskoarabským diplomatickým misím v Teheránu a severoíránském Mašhadu. Rada „vyjádřila své hluboké znepokojení nad těmito útoky“ a požádala Teherán, „aby chránil diplomatická a konzulární zařízení“ v souladu s mezinárodními závazky.

Řev slova, ne zbraně, hlásal klerik, jehož poprava rozbouřila šíitský svět

Jednomyslně schválené prohlášení Rady bezpečnosti se naopak nezmiňuje o popravě šíitského duchovního.

K uklidnění situace v pondělí vyzval turecký vicepremiér Numan Kurtulmus. Kromě útoku na ambasádu odsoudil i Nimrovu popravu. „Není pro nás možné podporovat trest smrti provedený jakoukoli zemí,“ prohlásil Kurtulmus s tím, že napětí na Blízkém východě je dost silné i bez nejnovějšího konfliktu. „Dost je dost. V regionu potřebujeme mír,“ dodal podle stanice BBC.

Nimr působil mezi saúdskoarabskou šíitskou menšinou ve Východní provincii. Byl zaníceným kritikem politiky Rijádu vůči šíitské menšině, ale nevyzýval k ozbrojenému odporu. Několikrát byl zatčen a k trestu smrti odsouzen v roce 2014 za pobuřování a neposlušnost vůči panovníkovi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.