Státy Evropské unie musely v roce 2014 posuzovat více než 625 tisíc žádostí o azyl, celkem země vydaly 132 tisíc konečných rozhodnutí o schválení pobytu.
České úřady loni dostaly podle Eurostatu 1 145 žádostí o azyl, pokud by však již loni platily evropské kvóty pro přerozdělování žádosti, musely by jich hypoteticky řešit 17 225. Není zatím jasné, zda by žadatelé museli být v Česku fyzicky přítomni.
Neznamená to však, že tolik uprchlíků by Česko skutečně přijalo. Samotný návrh je totiž v mnoha ohledech nejasný a Komise ho před předáním ke schválení bude ještě podrobněji specifikovat. Proto se k němu zatím odborníci na mezinárodní migraci z řad neziskových organizací nechtějí příliš vyjadřovat.
„Nebudu to nijak komentovat,“ řekl iDNES.cz vedoucí odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.
Počty celkových žádostí jsou navíc ovlivněny snahou uprchlíků podat žádost ve více zemích EU. Podle dostupných dat byl navíc loni azyl v prvoinstančním či konečném rozhodnutí udělen jen části žadatelů a reálný počet schválených azylantů usídlených v Česku se tak bude spíše blížit pěti až šesti tisícům (více čtěte zde).
INFOGRAFIKA: Kolik žádostí o azyl by jednotlivé země musely řešit, pokud by přerozdělovací pravidla platila už v roce 2014
Přerozdělování by ulevilo zejména zemím, které jsou v současnosti žádostmi zavaleny. Jde zejména o Německo, Švédsko či Maďarsko. Úřednická agenda by pak podle propočtu nejvíce přibyla Španělsku, Portugalsku a Polsku.
Výpočet v tabulce vychází z loňské statistiky Eurostatu. Z celkového počtu žádostí jsou odečteny ty, které byly podány ve Velké Británii, Irsku a Dánsku, jelikož tyto země zatím Evropská komise do přerozdělování nezahrnula. Stanovené kvóty se tak v případě schválení budou týkat spolu s Českou republikou dalších 24 států EU.
Návrh nyní ještě čeká cesta ke schválení jednotlivým členským státům EU v rámci Evropské rady a poté zamíří do Evropského parlamentu.
