1 Kdo je Oscar Pistorius?
Oscar Pistorius se narodil 22. listopadu 1986 v jihoafrickém Sandtonu. Na svět přišel s vrozenou vadou dolních končetin (bez lýtkových kostí), kvůli níž mu byly ve věku jednoho roku amputovány nohy pod koleny. Později se stal zřejmě nejslavnějším paralympionikem. Na paralympiádách v Aténách, Pekingu a Londýně získal v bězích na 100, 200 a 400 metrů celkem šest zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili.
Od roku 2007 běhal se zdravými atlety. Starty na vrcholných akcích mezi nepostiženými mu původně kvůli možné technologické výhodě mezinárodní atletická federace IAAF zakázala, Jihoafričan však uspěl s odvoláním u sportovního arbitrážního soudu.
Kvalifikací na olympijské hry v Pekingu 2008 neprošel, o čtyři roky později v Londýně však už závodil jako první atlet s amputovanýma nohama v historii a v běhu na 400 metrů postoupil do semifinále. Celkově obsadil 23. místo. Mezitím jako člen jihoafrické štafety na čtyři krát 400 metrů přispěl k zisku stříbra na MS 2011 v Tegu.
Pistorius je považován za jednu z největších sportovních hvězd v Jihoafrické republice.
2 Z čeho je obviněn?
Pistorius je obviněn z vraždy přítelkyně Reevy Steenkampové, kterou zastřelil ráno 14. února 2013 ve svém domě v Pretorii (více zde). Šestinásobný paralympijský šampion po ženě čtyřikrát vystřelil přes dveře do koupelny. Atlet nepopírá, že modelku Steenkampovou zastřelil, hájí se však tím, že si ji spletl se zlodějem. Myslel si prý, že Steenkampová leží v posteli, a snažil se ji chránit.
Podívejte se na původní reportáž o vraždě Steenkampové:
14. února 2013 |
„Šel jsem ozbrojený ke koupelně, abych chránil Reevu i sebe,“ uvedl sportovec v prohlášení z 3. března letošního roku. Po rozhovoru s partnerkou předtím šel na balkon pro dva ventilátory, a když uslyšel podezřelé zvuky z koupelny, nevšiml si, že Steenkampová mezitím z ložnice odešla právě tam. Střílet pak začal kvůli tomu, že ho zvuky vylekaly a obával se, že bez nasazených protéz by se zloději neubránil.
Kromě vraždy je Pistorius obžalován také z nedovoleného ozbrojování.
3 Jaké důkazy před soudem předložila obžaloba?
Státní zástupce Gerrie Nel se opíral zejména o dva kritické body ve výpovědi svědků a samotného Pistoriuse. První byla teorie, že atlet na Steenkampovou střílel ze stoje a měl při tom nasazeny obě protézy. To podle žalobce odporovalo teorii, že Pistorius střílel v afektu. Pár měl totiž před střelbou spát a atlet by si tak musel nejprve nasadit protézy a až následně střílet. Expert na balistiku však tuto teorii posléze vyvrátil a uvedl, že Pistorius stál v době střelby opravdu pouze na pahýlech, čemuž odpovídá výška zásahů do dveří na toaletu i úhel výstřelů (více o závěrech balistické analýzy se dočtete zde). Protézy si následně Pistorius nasadil až tehdy, když se snažil s pomocí kriketové pálky dostat na zamčenou toaletu.
Nel se následně zaměřil na jinou výpověď Pistoriuse, ve které tvrdil, že do dveří vypálil bezprostředně za sebou celkem čtyři střely a nevěděl tedy, na koho přesně střílí. Sousedé atleta však vypověděli, že se z domu během střelby ozýval ženský křik (více zde). Balistik také vyvrátil, že by střely byly vypáleny v rychlém sledu za sebou. Nel se takto snažil dokázat, že Pistorius osudné noci musel vědět, na koho střílí.
Soud s Pistoriusem využil i repliku atletova WC:
12. března 2014 |
Obžaloba využila také přepisy z rozhovorů a chatů mezi Pistoriusem a Steenkampovou. V jedné z textových zpráv Steenkampová napsala: „Občas se tě vážně bojím.“ Tuto zprávu zaslala na mobilní telefon Pistoriuse několik týdnů po jejich hádce, při které ji jihoafrický atlet obvinil, že na jedné oslavě flirtovala s cizím mužem. Později jí napsal: „Viděl jsem tě, jak se dotýkáš jeho ruky a mě ignoruješ. Jasně, že jsem byl naštvaný.“ Steenkampová mu však odpověděla, že se nic takového nestalo. Nel se snažil na tomto příkladu ukázat, že vztah obžalovaného a jeho přítelkyně procházel krizí (více zde).
Na řadu přišly také nesrovnalosti v událostech osudného dne, kdy Pistorius Steenkampovou zastřelil. Podle Nela, který se odkazoval na výpověď jím předvolaných expertů, pár před střelbou nespal. Potvrzuje to podle něj rozbor obsahu žaludku Steenkampové, jenž nasvědčuje, že pár krátce před střelbou jedl. To však odporuje tvrzení Pistoriuse, že několik hodin spali. Nel také přišel s teorií, že pár se bezprostředně před střelbou pohádal.
Nel se snažil ve své závěrečné řeči podkopat věrohodnost svědků předvolaných obhajobou. Jednoho z nejrespektovanějších expertů na balistiku v Jihoafrické republice Toma Wolmaranse a forenzního specialistu Rogera Dixona označil za nejhorší svědky, jaké kdy viděl vypovídat (kompletní spis k závěrečné řeči obžaloby najdete v angličtině zde).
4 Jak Pistoriuse před soudem hájila obhajoba?
Obhájce Barry Roux se snažil od počátku soudu upozorňovat na světlé stránky Pistoriuse. Opakovaně připomínal milostné textové zprávy atleta a Steenkampové, čímž se snažil dokázat, že před střelbou mezi nimi nepanovaly žádné neshody (více čtěte zde).
Roux se snažil obhajobu opřít i o Pistoriusovu atletickou minulost. „Je to trénovaný atlet, který je zvyklý reagovat na zvukové podněty,“ uvedl Roux a dodal, že sebemenší zvuk v něm může spustit instinktivní reakci, kterou v tomto případě byla střelba.
Podle očekávání se Roux pouštěl i do některých bodů obžaloby. Žalobce Nel podle něj záměrně ignoroval celou řadu faktů a výpovědí svědků, které se nehodí do jeho verze případu. Mimo jiné zpochybnil údajnou hádku Steenkampové a Pistoriuse pár minut před střelbou. Kdyby se taková hádka odehrála, patrolující ostraha, která kolem domu Pistoriuse projížděla ve 2:20 ráno, by ji zcela jistě zaznamenala.
Roux zpochybnil i teorii obžaloby, která se opírala o čas, kdy pár naposled jedl. Obžaloba tvrdí, že pár jedl jen několik desítek minut před střelbou. Pistorius však vypověděl, že se Steenkampovou naposled jedl mnoho hodin před incidentem. Roux argumentovat tím, že nedává smysl, aby pár nejprve spal, pak se probudil, najedl se a následně se začal hádat.
5 Jaký je vztah Pistoriuse ke zbraním?
Odpověď je jednoduchá: velmi kladný. Ne nadarmo je totiž atlet obžalován i z nedovoleného ozbrojování. Kamarád atleta Darren Fresco před soudem uvedl, že Pistorius pouhý měsíc před smrtí Steenkampové omylem vystřelil v johannesburgské restauraci ze zbraně. Fresco v jednu chvíli Pistoriusovi pod stolem podal svoji zbraň a řekl mu, že je nabitá. Poté zazněl výstřel, po kterém se v restauraci rozhostilo úplné ticho.
„Podíval jsem se pod stůl a u své nohy uviděl díru v podlaze,“ řekl soudu Lerena. Pistorius poté požádal Fresca, jestli by mohl vzít vinu na sebe. „Prosím, nechci kolem sebe žádnou pozornost. Prostě řekni, že jsi to byl ty,“ prosil Pistorius majitele zbraně (více o tomto incidentu zde).
Fresco byl také u jiného případu, kdy Pistorius střílel na veřejnosti. Incident se odehrál na podzim roku 2012. Fresco spolu s Pistoriusem projížděli vysokou rychlostí po ulicích Johannesburgu. Zastavili je policisté. Jeden z nich oslovil Pistoriuse, který měl u sebe pistoli. Když mu ji policista chtěl vzít, strhla se hádka. „Nemůžeš prostě sahat na zbraň cizího chlapa,“ sdělil mu údajně Pistorius. Když pak od policistů odjížděli, Pistorius vzal svou zbraň a prostřelil střešní okno Frescova automobilu. „Jen se tomu zasmál,“ uvedl Fresco.
6 Je Pistorius duševně zdravý?
Obhajoba před soudem přednesla také možnost, že Pistorius nebyl při střelbě při smyslech a je duševně nemocný. V polovině května soud v jihoafrické Pretorii na žádost obhajoby předvolal psychiatričku Merryll Vorsterovou. Ta vypověděla, že Pistorius trpí úzkostnou poruchou. Mimo jiné uvedla, že atlet utrpěl první velkou ránu už v dětství, kdy mu lékaři museli amputovat obě nohy.
K tomu se podle ní přidal komplikovaný vztah s rodiči, který Pistoriuse vytvaroval do „nedůvěřivé a ustarané osoby“, která si nechává své city pro sebe a cítí se „sám a izolovaný od společnosti“. A to navzdory své slávě a statusu národní hvězdy. „Pistorius byl vychováván k tomu, aby svět považoval za nebezpečné místo. To ho vedlo k tomu, aby od okolí očekával ohrožení i v případě, kdy mu žádné nehrozilo,“ vysvětlila Vorsterová.
Žalobce proto požádal i přes protesty obhajoby o přezkoumání psychického stavu Pistoriuse, který následně absolvoval sérii testů v psychiatrickém zařízení (více o žádosti žalobce zde). Výsledné lékařská zpráva teorii obhajoby vyvrátila. „Pan Pistorius netrpěl žádnou duševní chorobou či poruchou, kvůli níž by mohl být hodnocen jako nesvéprávný,“ shodli se psychiatři v souhrnné zprávě (více o závěrech psychiatrů zde).
7 Kdo vynese verdikt?
Jelikož Jihoafrická republika u soudu nemá porotní systém, o verdiktu bude rozhodovat pouze soudkyně Thokozile Masipaová spolu s dvojicí takzvaných „hodnotitelů“. Masipaová v Jihoafrické republice platí za jednu z nejslavnějších soudkyň. Proslula také svou nekompromisností v případech násilí páchaném na ženách.
V květnu loňského roku například odsoudila na 252 let vězení muže, který při sérii vloupání do domů znásilnil tři ženy. V roce 2009 pak na doživotí odsoudila policistu, který zastřelil svou bývalou manželku kvůli neshodám při rozvodu. „Nikdo nemůže být nad zákonem. Zasluhujete si jít na doživotí do vězení, protože nejste ochránce, ale vrah,“ prohlásila tehdy Masipaová (profil Thokozile Masipaové si můžete přečíst zde).
8 Jaký trest Pistoriusovi hrozí?
Záleží na tom, k jaké verzi případu se soudkyně a hodnotitelé přikloní. Pokud uvěří obhajobě, Pistoriusovi hrozí za zabití trest odnětí svobody ve výši maximálně 15 let. Pohoršit mu samozřejmě může i obvinění z nedovoleného ozbrojování.
Mnohem horší trest atletovi hrozí v případě, že dá soud přednost verzi žalobce Nela. V tomto případě bude Pistorius čelit nejnižší sazbě 25 let. S přihlédnutím k předešlým verdiktům soudkyně Masipaové by však pravděpodobně ve vězení strávil mnohem delší dobu. V krajním případě totiž může podle jihoafrické legislativy za vraždu dostat až doživotí.
Podívejte se, jak se Pistorius omluvil rodičům Steenkampové:
7. dubna 2014 |
