Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pistoriusova soudkyně vyrostla v bídě, s vrahy žen nemá slitování

  20:58aktualizováno  20:58
Thokozile Masipaová působí na první pohled jako skromná dáma. Jihoafrická soudkyně je však nyní jednou z nejznámějších představitelů zákona na světě. Už ve čtvrtek rozhodne o osudu Oscara Pistoriuse, který je obviněn z vraždy své přítelkyně Reevy Steenkampové.

I přesto, že jsou na ni upřeny kamery zpravodajských kanálů z celého světa, zůstává Masipaová podle svých spolupracovníků člověkem, který si střeží své soukromí a myšlenky. Soudní zapisovatelka Suzette Naudeová se serveru The Guardian svěřila, že Masipaová s ní neprohodila ani slovo o svých závěrech v případu Pistorius.

Chtě nechtě však vrcholící soudní proces do osobního života šestašedesátileté soudkyně přeci jen zasáhl. Každý den totiž musela už od půl sedmé ráno studovat obsáhlé spisy žalobce i obhajoby. „Jakmile se sem (do budovy soudu v Johannesburgu, kde Masipaová působí, pozn. red.) jednou dostanete a stanete se stálým soudcem, začne vám být jasné, že většinu života strávíte tady místo domova,“ vysvětluje soudkyně.

Kauza Pistorius

Časové vypětí zašlo v uplynulých týdnech tak daleko, že většinu domácích prací musel po Masipaové převzít její manžel, který pracuje jako daňový poradce. „Dokonce i má vnoučata si musí zažádat o schůzku, pokud mě chtějí vidět,“ vtipkuje Masipaová.

Právní zástupkyně Susan Abroová, která s Masipaovou šest let pracovala, ji popisuje jako „velmi chytrou a profesionální“, zároveň však „mírnou a přátelskou“ kolegyni. „Není jednou z těch, kteří kolem sebe rozpoutávají velký humbuk a vynášejí takové verdikty, aby se o nich hodně mluvilo. Navíc má taky smysl pro humor,“ vzpomíná Abroová. Cesta Masipaové k jedné z nejrespektovanějších soudkyň v Jihoafrické republice však nebyla jednoduchá.

Narodila se 16. října 1947 jako první z deseti dětí. Pět jejich sourozenců však zemřelo už v dětství, jeden z bratrů pak byl ve svých dvaceti letech ubodán k smrti. Masipaová vyrostla v malém dvoupokojovém domku ve čtvrti Orlando East v Johannesburgu, později se s rodinou přestěhovala do čtvrti Soweto, kde přespávala v jídelně, nebo pod stolem v kuchyni, když měla rodina návštěvu. V jejím tehdejším bydlišti se nyní nachází útočiště pro chudé děti. Masipaová přispívá na jeho chod a financuje také projekt své sestry, která pomáhá nezaměstnaným ženám.

Sen o univerzitě a kariéra novinářky

Už od dětství bylo jejím snem jediné – vystudovat univerzitu. Začala na sobě pracovat, čímž trpěly její vztahy s okolím. „Už od útlého dětství jsem nebyla příliš společenským člověkem, byla jsem doslova pohřbena v knihách,“ svěřila se Masipaová v roce 2008 v rámci natáčení dokumentárního snímku Courting Justice, který pojednává o jihoafrických soudkyních (na dokument se můžete podívat zde).

Kvůli nedostatku peněz si však svůj sen po mnoho let nemohla splnit. Vystřídala celou řadu zaměstnání včetně sociální pracovnice, úřednice či doručovatelky. Trpělivé šetření se vyplatilo a v roce 1974 Masipaová úspěšně dokončila univerzitu. Nepřekvapivě si při studiích vybrala obor sociální pracovnice.

Ani s diplomem v kapse však nenašla odpovídající práci. Štěstí se na ni usmálo až v momentě, kdy se ucházela o pozici reportérky v deníku World. Pracovala v něm jako redaktorka zaměřující se na otázky kriminality. Zlom přišel v roce 1977, kdy byl deník World zakázán a Soweto naplno pocítilo tlaky „bílé“ vlády, které vyvrcholily protesty v ulicích a zavražděním černošského aktivisty a bojovníka proti apartheidu Steva Bikoa.

Masipaová se kariéry novinářky nevzdala a posílila redaktorské řady deníku Post, kde psala zejména o školství. Byl to pro ni velký kariérní skok, což potvrzuje i její kolegyně Pearl Luthuliová. „Tahle pozice byla jasně určená pro bělošku,“ vysvětluje Luthuliová. „Policie občas zavolala a říkala nám, co máme a nemáme psát. Tilly si však vždy stála za svým,“ vzpomíná na působení v Postu další novinářka Nomavenda Mathiane.

Z vězení až do soudní síně

Masipaová se díky své zatvrzelosti dostala do konfliktu s režimem. Ve svých 29 letech pochodovala spolu s dalšími novinářkami ulicemi Johannesburgu na protest proti uvěznění černošských kolegů. Prosazovaly také svobodu tisku. Aktivismus ji posléze poslal na krátkou chvíli do vězení. I pobyt za mřížemi ji zřejmě donutil změnit kurz její kariéry.

Fotogalerie

Následné studium práv jí zabralo celých deset let, mezi tím se dál živila jako novinářka na plný úvazek. Odpromovala v roce 1990, krátce potom, co byl po desetiletích z vězení propuštěn Nelson Mandela. Přestože měla v kapse titul z práv, o práci v advokacii téměř nezavadila. Právniček totiž v té době bylo minimum a potenciální klienti vždy očekávali, že se na druhé straně telefonní linky ozve mužský hlas. Vytrvalostí se však dokázala prosadit a rychle stoupala žebříčkem nejrespektovanějších právních zástupců.

Její cesta vyvrcholila v roce 1998, kdy se jako druhá černoška v historii Jihoafrické republiky stala soudkyní Nejvyššího soudu. Během cesty do soudcovského křesla se rozhodla zbavit svého původního křestního jména Matilda a nahradila ho současným Thokozile, které v jazyce národa Zulu znamená „šťastná“.

Postrach násilníků a zastánkyně ženských práv

I přes dlouhé roky praxe se najdou dny, kdy na Masipaovou dolehne tíha odpovědnosti. „Někdy to není tak jednoduché, někdy před vás předstoupí žena a sama si v hlavě říká: 'No, je černá, je to žena, ta mi musí rozumět.' Člověk se však vždy musí řídit tím, co říká zákon,“ vysvětluje úspěšná soudkyně. Přiznává, že minulost z chudinských čtvrtí má dopad na její rozhodování u soudu. Zejména u mladistvých, kteří by podle ní měli dostat šanci na napravení.

Slitování však podle všeho nemá s násilníky, kteří si svou zlost vylívají na ženách. V květnu loňského roku odsoudila na 252 let vězení muže, který při sérii vloupání do domů znásilnil tři ženy. V roce 2009 pak na doživotí odsoudila policistu, který zastřelil svou bývalou manželku kvůli neshodám při rozvodu. „Nikdo nemůže být nad zákonem. Zasluhujete si jít na doživotí do vězení, protože nejste ochránce, ale vrah,“ prohlásila tehdy Masipaová.

I vzhledem k těmto případům jihoafrická média spekulují, že Oscara Pistoriuse čekají ve čtvrtek 11. září v budově soudu v Pretorii perné chvilky. Za vraždu své přítelkyně a nelegální ozbrojování mu v krajním případě hrozí až doživotí. Jelikož Jihoafrická republika u soudu nemá porotní systém, o verdiktu bude rozhodovat pouze soudkyně Masipaová spolu s dvojicí takzvaných „hodnotitelů“.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.