Putin předstoupil před poslance ruského parlamentu krátce po poledni SEČ. Všichni přítomní mu aplaudovali ve stoje. Na úvod svého proslovu zopakoval již několikrát řečené: "Referendum na Krymu odpovídalo mezinárodnímu právu."
"Chápu, proč se obyvatelé Krymu rozhodli pro připojení k Rusku. Ukrajinská vláda je prostě naštvala, utlačovala je a neplnila sliby. Představitelé ukrajinské vlády se hádali jen mezi sebou a neřešili problémy lidí," prohlásil Putin a dodal, že ti, kteří se chopili na Ukrajině moci, se rozhodli použít sílu. "A vraždy a pogromy za ně prováděli nacionalisté a teroristé," řekl šéf Kremlu.
"Mluvím k Ukrajincům, aby nevěřili varování svých vůdců. My nechceme Ukrajinu, nepotřebujeme další území." Rusko si podle něj přeje aby na Ukrajině zavládl mír a harmonie. "Budeme tomu napomáhat," dodal
Putin pak zkritizoval Západ a jeho přístup k řešení ukrajinské krize. Západ místo demokracie a svobody podle něj šíří chaos, krveprolití a převraty. "Západ se k nám choval bezohledně, ale všechno má své meze," prohlásil ruský prezident. "Adekvátně zareagujeme na opatření západních států, které chtějí vyvolat napětí mezi Rusy. Ale nebudeme sami vyvolávat konflikt," dodal.
Za kontrast s "hysterickým" postojem Západu Putin označil "uvážlivou a vyváženou politiku" Indie a zejména Číny. Peking Moskvu za okupaci Krymu veřejně nekritizoval, opakovaně však zdůrazňoval zájem na zachování územní celistvosti Ukrajiny.
Ruský prezident zabrousil také do historie a připomněl, že "v roce 1954 se nikdo obyvatel Krymu neptal, zda chtějí být připojeni k Ukrajině". Připomněl také strasti krymských Tatarů, které Stalin nechal přesídlit do stepí střední Asie.
"Nechovali jsme se k nim v minulosti příliš dobře, byla to taková kapitola z našich dějin," uvedl Putin a ubezpečil, že v budoucnu bude státním jazykem na Krymu ruština, ukrajinština i krymská tatarština.
Na závěr svého vystoupení Putin požádal obě komory ruského parlamentu, aby projednaly návrh na přijetí ústavního zákona, jenž umožní Krymu a Sevastopolu vstup do Ruské federace (kompletní přepis proslovu Putina v angličtině najdete zde, v ruštině pak zde).
Posléze se zástupci Krymu podepsal příslušnou smlouvu o připojení k Rusku. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premiér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Vesměs jde o politiky, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává
Konečné slovo bude mít opět Putin
Po podpisu smlouvy prezident podle zákona postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích.
Poslední slovo pak bude mít opět Putin, který oba dokumenty podepíše. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a "město federálního významu" Sevastopol.
Krize na UkrajiněON-LINE: Dění na Krymu a Ukrajině podrobně SANKCE: Rusové si z trestu Západu nic moc nedělají REFERENDUM: Drtivá většina zvolila připojení k Rusku PODNĚSTŘÍ: Separatisté chtějí také k Rusku KOMENTÁŘ: Putin chce být apoštolem nového pořádku PUTINŮV MODERÁTOR: Změníme USA v jadernou poušť REPORTÁŽ: Na Krymu vládne napětí a strach KRYMSKÝ TATAR: Už se odsud ani nehnu POLITOLOG: Putin dělá jenom to, co od něj Rusové očekávají MOBILIZACE: Kyjev povolal do zbraně 40 000 záložníků |
Text smlouvy má preambuli a deset článků, které obsahují ustanovení o území, občanství a orgánech státní moci. Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015.
Přijetí Krymu bylo zřejmé už v pondělí
Ruský prezident už v úterý ráno oficiálně informoval parlament a ruskou vládu o návrzích krymského parlamentu a zastupitelského sboru Sevastopolu o přijetí Krymu včetně Sevastopolu do Ruské federace. Toto oznámení bylo dalším procedurálním krokem na cestě k přičlenění Krymského poloostrova k Rusku.
Ruská Státní duma následně v rezoluci přivítala výsledky krymského referenda a připravila návrh prohlášení, které reaguje na protiruské sankce USA (více o sankcích se dočtete zde). Pro rezoluci podporující výsledky krymského referenda hlasovalo 441 poslanců, jeden se hlasování zdržel.
Nezávislost Krymu Putin uznal již v pondělí podpisem dekretu. Zmíněný prezidentský dekret uvádí, že s ohledem na vůli obyvatel Krymu, kterou vyjádřili v referendu, Rusko uznává suverenitu a nezávislost Krymské republiky, v jejímž rámci má Sevastopol zvláštní status. Dekret vstoupil v platnost dnem podpisu, tedy v pondělí (více o krymském referendu o odtržení od Ukrajiny se dočtete zde).
Ukrajinská vláda podpis smlouvy odsoudila
Podpis krymsko-ruské smlouvy okamžitě odsoudila současná ukrajinská vláda. "Projev (ruského prezidenta Vladimira) Putina jasně ukázal, jak reálná je hrozba Ruska pro civilizovaný svět a mezinárodní bezpečnost," prohlásil v Kyjevě mluvčí ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. "Naléhavě vyzýváme všechny odpovědné státy a mezinárodní organizace, aby proti agresorovi skutečně účinně zakročily," uvedl.
Kyjev vyzval státy OSN, aby novou "Krymskou republiku" neuznaly. Země, které by tak učinily, by se podle mluvčího samy dopustily protiprávního aktu. Podle Perebyjnise se svět stal svědkem "skutečného znovuzrození ruského imperialismu".
Právní význam podpisu krymsko-ruské smlouvy je v podmínkách nevyprovokované ruské agrese a ruské okupace Krymu nulový, uvedl ukrajinský mluvčí. Mezinárodní právo nemůže uznat násilné připojení cizího území jako právoplatný krok, zdůraznil.
Ukrajina si také vyhradila právo zabavit ruský majetek, pokud Moskva uzná znárodnění ukrajinského majetku na Krymu.
Podpis smlouvy o vstupu Krymu do Ruské federace: