Za takzvanou novoroční výzvou stojí podnikatel Karel Janeček, představitelé sedmnácti občanských iniciativ a řada osobností. Domnívají se, že se Klaus dopustil velezrady tím, že zastavil stíhání kauz, které se táhnou déle než osm let.
Kromě samotné amnestie se senátorům nelíbí ani Klausovo otálení při podpisu některých evropských dokumentů. "Součástí návrhu ústavní žaloby pro velezradu prezidenta republiky Václava Klause je i skutečnost, že po dobu takřka jednoho roku nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu," uvádí na svých webových stránkách senátor Miroslav Antl.
Žalobu však mohou podat pouze senátoři, kterých musí být na počátku minimálně 27, aby se kvůli návrhu Senát sešel. Podle Františka Bublana, který žalobu podporuje, by se vše mělo stihnout ještě předtím, než Klausovi vyprší mandát. "Nevím přesně, jestli chybí dva, nebo tři podpisy, dnes bychom to však mohli dotáhnout do konce," řekl iDNES.cz Bublan.
Zmatky v počtech
Sám Janeček v České televizi zisk potřebných 27 podpisů potvrdil. Jako poslední podpis prý pod žalobu připojil senátor Miloš Malý. "Je to tak tři minuty. Rozhodl jsem se tak proto, že mě k tomu, dá se říct, houfně vyzývali moji voliči," potvrdil iDNES.cz Malý.
Janečkovo tvrzení však zpochybnil Jiří Dienstbier. Podle něj jeden podpis stále chyběl. Janeček později připustil, že se jeho spolupracovníci spletli, potřebný počet jmen však už prý sehnali. Rozhodujícím jménem tak má být Pavel Trpák, který se údajně podepsal na jiný papír.
Pro iDNES.cz vše na míru uvedla Eliška Wagnerová. "Na žádosti o svolání mimořádné schůze je opravdu 27 podpisů. Na návrhu žaloby jich je jen 26, protože jeden senátor chtěl podepsat obě listiny, ale podepsal pouze jednu," potvrdila bývalá ústavní soudkyně. Jak vpodvečer upřesnil Jiří Dienstbier, Trpák svůj podpis připojil před šestou hodinou odpoledne.
Prezident Klaus v úterý Bratislavě novinářům řekl, že na informace ohledně návrhu ústavní žaloby reagovat nebude. Minulý týden odmítl spekulace o tom, zda byla amnestie v souladu s ústavou a pravomocemi hlavy státu. Klaus podotkl, že by ji vyhlásil stejným způsobem znovu.
O žalobě rozhodne plénum Senátu
Žalobě na Klause tak už stojí v cestě jen jediná překážka. Samotné podání žaloby totiž musí schválit Senát na mimořádné schůzi. Senátoři by podle předsedy Štěcha měli zasednout do pěti dnů od podání žádosti o svolání schůze.
Podat žalobu senátoři musí stihnout do 7. března. Následující den totiž do funkce hlavy státu nastoupí Miloš Zeman. Ten sice amnestii v minulosti kritizoval, v úterý však uvedl, že amnestii za velezradu nepovažuje. "Vlastizrada to určitě není. Považuji to za chybu," řekl novinářům.
Senátoři kvůli žalobě minulý týden dokonce svolali veřejné slyšení. Politici a experti na něm diskutovali o tom, zda byla amnestie v pořádku a jaká opatření přijmout, aby se neopakovala "tato ostudná záležitost", jak amnestii označil předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl. Jednou z variant je i změna ústavy, tu však experti příliš nedoporučují (více si o slyšení přečtěte zde).
