Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Amnestie už stopla 327 kauz, podle expertů ale není důvod měnit ústavu

  10:20aktualizováno  14:17
Měla by se kvůli amnestii změnit ústava? Lze za ni současného prezidenta žalovat? To byly hlavní otázky, které se řešily na veřejném slyšení v Senátu, které se zabývalo důsledky novoroční prezidentské amnestie.

V Senátu proběhne veřejné slyšení o důsledcích amnestie. Ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

"Chceme slyšet, co udělat s tím, aby se takováto, podle mého ostudná záležitost, neopakovala," prohlásil jeden z organizátorů slyšení Miroslav Antl. Bývalá ústavní soudkyně a nyní rovněž senátorka Eliška Wagnerová dodala, že slyšení se koná i kvůli tomu, že v českém, ale ani evropském právu neexistují rozhodnutí soudů v podobné věci.

Kontroverzní článek II Klausovy amnestie

Zastavení trestního stíhání

Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Ministr Pavel Blažek na půdě Senátu označil amnestii za ústavní a legitimní. Srovnal ji s případem Jana Šafránka, který byl kvůli pochybení policie a justice odsouzen za znásilnění, které nespáchal. "Zničilo mu to život, amnestie nikomu život nezničila," prohlásil Blažek s tím, že on osobně by pro změnu ústavy nebyl.

Podle děkana pražské právnické fakulty Aleše Gerlocha amnestie "výrazně vybočuje a dosahuje nezvyklé výšky". Gerloch připomněl i roli premiéra Nečase, který dokument kontrasignoval. Předseda vlády se hájil tím, že jde o ústavní zvyklost a on ani vláda na materiálu nemohli nic měnit. Pokud by však Nečas svým podpisem pouze ověřoval soulad s českým právem, znamenalo by to podle Gerlocha posun k poloprezidentskému systému. Argument ústavní zvyklosti je podle něj slabý.

Další ústavní expert Jan Kysela se však domnívá, že by se však ústava pouze kvůli prezidentskému pardonu měnit neměla. "Ve chvíli, kdy se stane něco, co se vám nelíbí, tak ji můžete v podstatě měnit stále. Spíše jde o to, jak se budoucí prezidenti poučí," řekl Kysela.

Souhlasí s ním i spoluaztor první porevoluční ústavy profesor Zdeněk Jičínský. Podle něj není důvodem měnit ústavu jen fakt, že se politikům Klausův pardon nelíbí. Jičínský se vyslovil i proti podávání žaloby pro velezradu. "To by mi přišlo příliš násilné," prohlásil Jičínský s tím, že stejnou kritiku jako Klaus si zaslouží i vláda.

Klaus amnestii dál hájí

Proti milosti, kterou na konci roku vyhlásil prezident Václav Klaus, protestovala řada politiků i odborníků z řad soudců. Kritika vyústila v iniciativu podat na Klause žalobu pro velezradu. Zatím však u ní chybí potřebný počet podpisů - žalobu podepsalo 18 senátorů, potřeba je 27 podpisů.

Podle Wagnerové a Antla by měla být na Klause podána žaloba už z toho důvodu, aby se přezkoumaly prezidentské pravomoci.

Už dříve skončily bez úspěchu snahy amnestii zrušit. Takový návrh například podal k Ústavnímu soudu pražský soudce Kamil Kydalka, který se na slyšení osobně přišel podívat. Vadilo mu, že o amnestii nedebatovala celá vláda, ačkoli ji následně premiér Petr Nečas spolupodepsal. 

Kromě právníků však amnestie vyvolala odpor také u regionálních politiků a úředníků. Právě ti se cítili návratem řady vězňů nejvíce poškozeni. Stovky starostů na protest sundaly ze zdí Klausovy portréty (více čtěte zde).

Končící prezident ve středu ostře kritizovanou amnestii znovu hájil. "Amnestii bych udělal znovu stejným způsobem," prohlásil Klaus. Až opadnou vášně, všichni to podle něj pochopí.

Jak na veřejném slyšení uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, druhý článek amnestie se zatím dotkl 327 kauz, z toho 265 bylo zastaveno rozhodnutím státního zástupce. Podle Zemana se ale ještě číslo zvýší, data jsou k 15. únoru.

Celkem na základě amnestie opustilo věznice bezmála šest a půl tisíce vězňů. Dotkla se však i tisíců uložených trestů, jako jsou například obecně prospěšné práce. Na základě druhého článku však došlo i k zastavení velkých případů, jako jsou například H-System, vytunelované fondy Trend a Mercia či kauza konkurzního soudce Berky (na jaké další velké kauzy se amnestie vztahuje, se dočtete zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.