V portugalské metropoli by měly členské státy v listopadu důležitý dokument o dalším směřování celé Aliance schválit.
Ministři se shodli, Aliance potřebuje zeštíhlit své velitelské struktury. Předběžně se dohodli na redukci z počtu 13 tisíc lidí na necelých 9 tisíc. Potvrdit to má ale až summit.
„Severoatlantická aliance prochází takovou redukční dietou. Je to potřebné,“ podotkl český ministr obrany Alexandr Vondra, který připomněl, že řada vlád nyní v důsledku krize přichází s nepopulárními úspornými balíčky.
Nová strategická koncepce NATO Nový dokument má nahradit alianční strategickou koncepci z roku 1999. Od té doby se NATO zdvojnásobilo, přibylo misí a hrozeb. Koncept připravovala skupina dvanácti význačných expertů, označovaných jako „skupina moudrých“, pod vedením bývalé americké šéfky diplomacie Madeleine Albrightové. Skupina byla vytvořena loni, aby pomohla Alianci s definováním nejdůležitějších bezpečnostních výzev pro nadcházející desetiletí a s návrhy, jak jim čelit. Schválení nové koncepce se očekává na summitu NATO v listopadu v Lisabonu. Strategická koncepce je klíčovým oficiálním aliančním dokumentem, který zejména specifikuje úkoly, jimiž se má NATO zabývat. Nastavuje tak směr, jakým se má budoucí politický a vojenský vývoj Aliance ubírat.
„Musíme se chránit proti omezení vojenských schopností Aliance,“ vyzval americký ministr obrany Robert Gates s odkazem na klesající výdaje na obranu v jednotlivých členských zemích.
NATO potřebuje moderní obranu
Podle generálního tajemníka Aliance Anderse Fogh Rasmussena ministři diskutovali o prvním návrhu nové koncepce. Samotný lisabonský summit pak zavede spojenectví, které bude modernější, výkonnější a bude lépe spolupracovat s našimi partnery po celém světě.
„Nová strategická koncepce NATO musí znovu potvrdit hlavní úkol - územní obranu - ale také modernizovat způsob, jakým to děláme,“ uvedl před schůzkou ministrů Rasmussen.
Dokument by měl jasně definovat všechny možné hrozby, včetně těch nových, jako jsou kybernetické útoky či nebezpečí šíření zbraní hromadného ničení.
Důležitým bodem jednání byla otázka budování vlastní protiraketové obrany NATO. Podle Rasmussena by Aliance měla rozvíjet schopnosti potřebné k obraně Evropy před raketovou hrozbou. (Chraňme Evropu před balistickými raketami, vyzval šéf NATO)
„Více než třicet zemí na světě má nebo usiluje o získání balistických raket, z nichž některé již mohou doletět do Evropy,“ varoval s tím, že za raketový útok na některé z evropských měst by byl katastrofický.
Pomůžeme k usmíření s Tálibánem
Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen po setkání ministrů řekl, že Aliance je ochotná nabídnout praktickou pomoc afghánskému prezidentovi Hamídu Karzáímu v jeho úsilí o usmíření s někdejším vládním hnutím Tálibán.
Co přesně by pomoc od NATO, která má v Afghánistánu přes 100 tisíc vojáků, mohla představovat, Rasmussen neupřesnil. Jednání s Tálibánem mají být krokem k politickému usmíření v Afghánistánu.
Mluvčí Pentagonu Geoff Morrell prohlásil, že podle jeho informací jsou kontakty mezi Karzáího kabinetem a Tálibánem zatím jen na začátku.
