Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chraňme Evropu před balistickými raketami, vyzval šéf NATO

  12:33aktualizováno  16:32
Vybudujme vlastní protiraketovou obranu, hrozba je jasná, vyzývá generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Hlavním posláním Aliance je podle jeho slov chránit 900 milionů obyvatel členských zemí.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Ramussen | foto: AP

Podle Rasmussena existuje jasná hrozba, zvláště pro evropské spojence. Náklady na vybudování protiraketového deštníku, který by ochránil obyvatele před útoky balistických raket, jsou podle jeho slov zvládnutelné.

"Musíme se rozhodnout, jestli chceme NATO schopné chránit celou Evropu před hrozbou raketového útoku," řekl Rasmussen na úvod dnešního zasedání ministrů obrany a zahraničí Aliance v Bruselu.

Schůzka je poslední možností na takové úrovni, kde členské země mohou probrat klíčové otázky další budoucnosti před chystaným listopadovým summitem v Lisabonu. A protiraketová obrana je jednou z nich. "Ochrana 900 milionů občanů členských států je tím, proč NATO existuje. Musí mít ale moderní obranu, proti moderním hrozbám," zdůraznil Rasmussen.

Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga je nutné, aby se NATO konečně odhodlalo v rámci protiraketové obrany něco udělat. "Poněvadž vývojem techniky obrana jistého teritoria dneska není možná bez protiraketové obrany," citovala ministra agentura ČTK.

Štít chrání zatím jen vojáky

Spojenci už několik společně protiraketovou obranu budují. Ta je však zatím primárně určena k ochraně vojenských jednotek před balistickými střelami. Investice na rozšíření ochrany i na civilní obyvatelstvo se odhadují na 200 milionů eur v rozmezí zhruba deseti let.

Celý systém nazývaný ALTBMD (Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence) letos už prošel několika klíčovými testy a simulacemi. Další proběhnou koncem roku, kdy kontrolu převezmou vojenští velitelé. NATO pak bude schopné zajistit ochranu svých vojáků proti balistickým raketám prakticky kdekoliv na světě.

Princip ALTBMD nespočívá v kupování nových zbraňových systémů, ale v propojení již existujících prvků protiraketové obrany jednotlivých členských zemí NATO.

Součástí systému tak jsou například americké, španělské, italské a francouzské válečné lodě s antiraketami pro zničení nepřátelských balistických střel, pozemní i námořní senzorové a radarové stanice nebo americké vojenské satelity včasného varování, které dovedou zachytit odpálení balistické střely kdekoliv na planetě.

Historie protiraketové obrany NATO

Na vybudování vlastní protiraketové obrany se členské státy NATO dohodly na summitu v Praze v roce 2002. Ochraně vojáků před balistickými střelami tehdy Aliance přiřkla nejvyšší prioritu v reakci na události během obou válek v Perském zálivu, kdy byly koaliční síly několikrát raketami zasaženy. Práce na propojení jednotlivých národních systémů začaly v roce 2005.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Mercedes Třída E 3,0 350d AMG...
Mercedes Třída E 3,0 350d AMG...

r.v. 2016, naj. 15 000 km, diesel
1 352 150 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.