Obnovíme cesty přes hranici, dohodla se KLDR se Soulem

Severní Korea pokračuje v překvapivých krocích. Den poté, co pohrozila USA a Jižní Koreji, že je zničí jadernými zbraněmi, podepsala dohodu se Soulem o zmírnění hraničních kontrol. Smlouva by měla obnovit cestování přes hranici a možnost setkávání rodin rozdělených válkou v padesátých letech. KLDR zároveň oznámila, že uvedla do pohotovosti armádu.

Oba znesvářené státy dělí od války v letech 1950-1953 demilitarizovaná zóna. Je jednou z nejvyzbrojenějších oblastí světa. | foto: Profimedia.cz

Pchjongjang stvrdil podpisem dohodu s Jižní Koreou den po nečekaném setkání severokorejského vůdce Kim Čong-ila s předsedkyní jihokorejské společnosti Hyundai Group Hjon Čong-un, která v KLDR úspěšně vyjednala propuštění svého zaměstnance. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na severokorejskou státní agenturu KCNA.

korejské hranice

Obě Koreje jsou od války v padesátých letech minulého století stále ve válečném stavu - v roce 1953 uzavřely pouze příměří, nikoli mírovou smlouvu. Hranice odděluje demilitarizované pásmo. Hranice se dá překročit přes dva hlavní silniční přechody. Jeden míří do společného průmyslového komplexu ve městě Kesong a druhý otevírá cestu do severokorejského příhraničního letoviska Kumgang v Diamantových horách.

Jihokorejci tak opět budou moci cestovat do severokorejského letoviska Kumgang na východním pobřeží a do historického města Kaesong na západě.

Rodiny, které rozdělila válka v letech 1950 až 1953, by se měly začít opět setkávat od konce letošního října. Setkání zakázal Soul v červenci 2008, tehdy vojáci KLDR údajně zastřelili jihokorejskou turistku, která prý vstoupila do vojenské zóny.

Severní Korea reagovala zákazem turistických cest do Kaesongu a omezila přístup jihokorejských obchodníků do sousedící průmyslové zóny, kterou financují. Opatření znamenalo pro komunistický režim, postižený mezinárodními sankcemi za své jaderné a raketové testy, ztráty v milionech dolarů.

Armáda i obyvatelstvo jsou v pohotovosti

KLDR dnes ovšem zároveň oznámila, že uvedla svou armádu a obyvatelstvo do stavu pohotovosti. Důvodem je začátek americko-jihokorejského vojenského cvičení. V neděli Pchjongjang dokonce hrozil, že obě země "zničí" jadernými zbraněmi, pokud ho budou ohrožovat. - čtěte KLDR pohrozila USA a Jižní Koreji, že je zničí jadernými zbraněmi

Pravidelné vojenské cvičení označilo vrchní velení ozbrojených sil KLDR za vážné ohrožení míru a přípravu na invazi. Vojenské velení komunistického státu se zavázalo odpovědět i na "nejmenší vojenskou provokaci proti severokorejské suverenitě "nelítostnou a rychlou odvetou s cílem zničit útočníky všemi útočnými i obrannými prostředky, včetně preventivního jaderného útoku".

Společná americko-jihokorejská cvičení provokují KLDR pokaždé. Na snímku manévry z jara letošního roku.

Severokorejci společná cvičení USA a Jižní Koreje, která Soul a Washington označují za čistě obranná, odsuzují pravidelně a vždy slibují vojenskou reakci na nejmenší záminku. Před posledními manévry Spojených států a Jižní Koreje na jaře letošního roku dokonce hrozili i jihokorejským civilním letadlům.

Minulý týden se vztahy s KLDR poněkud uvolnily. Pchjongjang se totiž rozhodl pro dvě vstřícná gesta. Nejprve propustil jihokorejského dělníka zadržovaného kvůli údajným pomluvám komunistického režimu a po návštěvě amerického exprezidenta Billa Clintona pustil na svobodu i dvě americké novinářky. - přečtěte si Viděly jsme Clintona a věděly, že zlý sen končí, řekly vysvobozené novinářky

jednání kldr

KLDR letos podnikla vše, aby situaci na Korejském poloostrově vyostřila. Po zkoušce rakety dlouhého doletu provedli Severokorejci i jaderný test, odpálili několik raket krátkého doletu a vypověděli dohodu o příměří se Soulem. - přečtěte si KLDR hrozí Jižní Koreji vojenskou akcí. Příměří z roku 1953 už neuznává

Nedávno přišel mírný obrat. KLDR propustila jihokorejského dělníka zadržovaného kvůli údajným pomluvám komunistického režimu a po návštěvě amerického exprezidenta Billa Clintona jsou na svobodě i dvě americké novinářky odsouzené k 12 letům nucených prací. Dnes přišel Pchjongjang s oznámením o uvolnění hraničních kontrol s Jižní Koreou. (Nedělní hrozby USA a Jižní Koreji kvůli společnému vojenskému cvičení nejsou až tak výjimečné, KLDR reaguje na pravidelné manévry vždy podrážděně.)

Za nedávnou změnou tónu KLDR jsou podle agentury Reuters peníze. Severokorejská ekonomika, kterou postihují už roky sankce a hlavně špatné vedení, dostala letos další zásah v podobě silných dešťů. Ty zasáhly zemědělství, které je v KLDR klíčové. V posledních měsících se objevují zprávy, že zemi hrozí další hladomor. Navíc po provokacích Pchjongjangu vázne humanitární pomoc jižního souseda, která tvoří podle agentury Reuters až 5 procent hrubého národního produktu.

Nedostatek financí omezí možnost Pchjongjangu pořizovat si v zahraničí potřebné věci pro válečný a jaderný program a také výhody pro vládnoucí elitu. Armáda a vedení komunistické strany jsou přitom nezbytné pro hladký průběh předání moci v zemi. Spekuluje se totiž, že Kim Čong-il prodělal mrtvici a hodlá přenechat svůj úřad nejmladšímu synovi. Navíc je možné, že KLDR plánuje vybudovat znovu jaderné zařízení v Jongbjonu, které rozebrala v rámci šestistranných jednání.

Propuštění novinářek a jihokorejského dělníka jsou navíc skvělou propagandou pro "drahého vůdce". Severokorejské noviny obojí vykreslily jako důkaz, že nedávný nukleární test a odpálení raket jsou obrovským vítězstvím Kim Čong-ila a díky nim přijel do Pchjongjangu bývalý americký prezident - vzdát vůdci hold a vyjednávat.

Agentura Reuters také vypočítala, kolik severokorejskému režimu vynese otevření hranic s Jižní Koreou. Turismus na horu Kumgang a pobočka továrny Hyundai přinesou do konce roku do státní kasy desítky milionů amerických dolarů. Zlepšení vztahů se Soulem by mohlo znamenat obnovu dodávek humanitární pomoci v podobě jídla a hnojiv. Jižní Korea posílala na sever běžně kolem 500 tisíc tun rýže a 300 tisíc tun hnojiva ročně.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google