Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Viděly jsme Clintona a věděly, že zlý sen končí, řekly vysvobozené novinářky

  7:20aktualizováno  17:07
Americké novinářky Laura Lingová a Euna Leeová, kterým bývalý americký prezident Bill Clinton vyjednal milost u vůdce KLDR Kim Čong-ila, přiletěly do USA. Jejich letadlo přistálo v kalifornském Burbanku. Obě ženy se emotivně přivítaly s rodinami a poděkovaly všem, kdo usilovali o jejich propuštění. Analytici spekulují, zda Clinton komunistické KLDR za milost pro reportérky něco slíbil.

Letadlo s Clintonem a oběma ženami dosedlo na americkou půdu před třetí odpolední našeho času, tedy před šestou ranní tamního. "Všimněte si, že je úplně bílé, bez jakéhokoli amerického znaku," upozornila diváky analytička televize CNN.

Na letadle opravdu nebylo zhola nic, co by mohlo byť jen naznačovat "oficialitu". Bílý dům totiž neustále zdůrazňuje, že Clintonova mise do KLDR byla čistě soukromou humanitární akcí, která nemá co do činění s napětím kolem jaderného programu KLDR.

Ze stroje nejdřív vystoupilo několik lidí z doprovodu, pak se dveře zase zavřely a letadlo zamířilo do hangáru. Až tam se pak odehrálo šťastné shledání obou reportérek s rodinami.

Plačící ženy sestoupily po schůdcích a dlouho se objímaly s manžely, rodiči, sourozenci a přáteli. A také s Alem Gorem, bývalým viceprezidentem a spoluzakladatelem televize Current TV, pro niž v KLDR natáčely. Načež vystoupil i zachránce Bill Clinton. Všichni přítomní ho odměnili potleskem.

Novinářky Laura Lingová a Euna Leeová po svém návratu do Spojených států. Vzadu stojí Al Gore. (5. srpna 2009)

Novinářky Laura Lingová a Euna Leeová po návratu do Spojených států. Vzadu stojí Al Gore. (5. srpna 2009)

Laura Lingová pak přistoupila k mikrofonu. "Ještě před dvaatřiceti hodinami jsme byly vězeňkyněmi v Severní Koreji. Pak za námi přišli, že se máme s někým setkat. Prošly jsme dveřmi a uviděly, kdo na nás čeká: prezident Bill Clinton. Byly jsme v šoku. A v srdci už jsme věděly, že naše noční můra spěje ke konci," řekla chvějícím se hlasem.

"Teď tady stojíme a chceme vyjádřit svůj nejhlubší vděk prezidentu Clintonovi i jeho superskvělému týmu," dodala a vyjmenovala celou řadu lidí, kteří na vysvobození pracovali. Včetně nynějšího prezidenta Baracka Obamy, ministryně zahraničí Clintonové či Ala Gorea.

Právě ten se ujal mikrofonu po ní. "Vítejte doma," prohlásil. A děkoval. Clintonovi a členům jeho týmu. Obamovi a "bezpočtu" lidí z jeho administrativy, kteří "tak tvrdě pracovali" na propuštění Leeové a Lingové. "Vypovídá to dobře o naší zemi. Že když se ubližuje dvěma našim krajankám, odložíme ostatní věci a děláme všechno pro to, abychom jim pomohli," řekl.

Dvě vězněné americké novinářkami odlétají z letiště v Pchjongjangu (5. srpna 2009)

Dvě vězněné americké novinářky odlétají z letiště v Pchjongjangu (5. srpna 2009)

Lingová a Leeová z kalifornské televize Current TV dostaly v KLDR dvanáct let nucených prací za údajný ilegální vstup do země. Zatkli je v březnu na hranici s Čínou, kde točily reportáž o uprchlících. Pchjongjang je nařkl, že proti němu vedly lživou a pomlouvačnou kampaň.

Mohl jim Clinton něco slíbit?

Washington opakovaně žádal jejich propuštění. Bez odezvy. Experti na KLDR mluvili o tom, že komunistickému režimu se novinářky hodí jakožto prostředek k vydírání Američanů. Zlom nastal včera, kdy do KLDR přiletěl Clinton. Za jeho vlády (1993-2001) byly vztahy mezi Američany a Severokorejci zdaleka nejlepší za dlouhé desítky let.

V Pchjongjangu ho přijal sám "drahý vůdce" Kim Čong-il. Prý spolu mluvili přes tři hodiny. Co všechno probírali, se zatím neví. Ale úkol byl splněn, Kim dal novinářkám "zvláštní milost". - o milosti od Kim Čong-ila si přečtěte zde

Severokorejská televize odvysílala záběry ze setkání Billa Clintona a Kim Čong-ila (4. srpna 2009)

Severokorejská televize odvysílala záběry ze setkání Billa Clintona a Kim Čong-ila (4. srpna 2009)

Obě ženy ještě téhož dne opustily vězení a odjely na letiště, kde si potřásly rukou se svým osvoboditelem, nastoupily k němu do letadla a vydaly se domů.

Čím Clinton Kima přesvědčil? Slíbil mu něco? Bílý dům zdůrazňuje, že rozhodně ne. Exprezidentova iniciativa byla "čistě soukromá" a humanitární a netýkala se žádných mezinárodních témat, říká Obamova administrativa. "Propuštění novinářek nesouvisí s jednáním o severokorejském jaderném vyzbrojování," řekla ministryně zahraničí Hillary Clintonová. "Budoucnost našich vztahů se Severokorejci je opravdu na nich. Ať si vyberou," vzkázala Pchjongjangu.

Bílý dům důrazně popřel i včerejší zprávu severokorejských médií, že Clinton přivezl vůdci zvláštní poselství od současného prezidenta Obamy. "Není to pravda. Žádné poselství. Ani ústní, ani psané," řekl mluvčí Robert Gibbs.

Agentura Reuters ale citovala nejmenovaný zdroj z Washingtonu, podle něhož mohl Clinton severokorejským předákům naznačit, že z rychlého propuštění novinářek by "mohly vyplynout pozitivní věci".

Pošlete někoho důležitého!

Propuštění reportérek každopádně není výsledkem pouze exprezidentova výletu, ale i jemu předcházejících týdnů "tiché diplomacie". Když Lingová a Leeová v červenci volaly domů, řekly prý, že KLDR je připravena je pustit, pokud kvůli tomu do Pchojngjangu přijede nějaká vysoce postavená americká persona, uvedla v analýze televize CNN.

O kandidáty nebyla nouze. Letět mohl Al Gore. Nebo Bill Richardson, guvernér Nového Mexika, neúspěšný prezidentský kandidát a bývalý americký vyslanec u OSN, který už jednou v KLDR o propuštění zatčeného Američana jednal.

Své služby nabízely i nižší "šarže", třeba někdejší americký ambasador v Jižní Koreji Donald Gregg. A do jednání byl zapojen i John Kerry, rovněž neúspěšný adept na prezidentské křeslo a nyní šéf senátního výboru pro zahraniční vztahy.

Severokorejci však podle CNN několik kandidátů odmítli. A tak letěl Clinton. Což by se dalo přeložit i jako vítězství Kim Čong-ila, jemuž se setkání s osobností Clintonova významu rozhodně hodilo "do krámu". V době, kdy se spekuluje o Kimově chatrném zdraví a případném nástupci (Kim sice už označil svého syna, ten si ale bude muset pozici stejně vybojovat), mohla státní média vysílat obrázky "drahého vůdce", jak blahosklonně přijímá vysokého amerického představitele, který přijel s prosíkem.

Sdělovací prostředky si daly dobrý pozor, aby nezapomněly několikrát zopakovat, že se Bill Clinton "omluvil za nepřátelské činy, jichž se novinářky vůči KLDR dopustily". "O žádných omluvách nic nevím," citovala Reuters svůj washingtonský zdroj. "Není to pravda, neomlouval se," řekla šéfka diplomacie.

Šestistranné rozhovory? Spíš ne

Může celá akce znamenat začátek oteplování vztahů? Vrátí se teď KLDR k takzvaným šestistranným rozhovorům o jaderném odzbrojení? Experti oslovení agenturou Reuters míní, že to není moc pravděpodobné. Alespoň tedy ne k rozhovorům v jejich současné podobě (kromě KLDR a USA se jich účastní ještě Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Čína).

Komunistický režim by spíš chtěl vést s Američany bilaterální jednání na vysoké úrovni. Aby ukázal vlastním lidem i světu, jak je na poli globální politiky důležitý. Možná by přistoupil i na rozhovory pořádané Čínou.

"Bez ohledu na to, co říká Obamova administrativa, schůzka Clintona s Kimem znamená počátek bilaterálního dohadování. Je jen otázka času, kdy přímé vyjednávání začne oficiálně," napsal jihokorejský deník Čoson ilbo.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Na bostonský pochod odpůrců neonacismu přišly tisíce lidí. (19. srpna 2017)
Pochod nacionalistů skončil předčasně, ulice Bostonu naplnili jejich odpůrci

Do bostonských ulic se dnes vydaly tisíce odpůrců nacionalistů. Provolávali hesla odsuzující neonacismus a nadřazenost bílé rasy. Hlavní akcí měl být ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.