Vykročila tím k produkci lidských kmenových buněk, určených k léčení dosud nevyléčitelných chorob. Američtí vědci totiž dokázali zahájit sebemnožení dárcovské buňky, jejíž genetické kódy byly modifikovány tak, aby po dopěstování mohly nahradit vadné nebo nemocné tkáně svého dárce, aniž by samy obsahovaly zárodky dané choroby.
Americká firma ACT mohla experiment uskutečnit, protože je soukromá. Státní ústavy či ústavy financované z daní mají podobné experimenty zákonem zakázány
|
DÁLE ČTĚTE |
|
GLOSA - První klon |
"Je to skutečně milník terapeutického klonování," charakterizovala výsledky firmy Ann Liebertová, redaktorka internetového magazínu E-biomed, který informaci zveřejnil.
"Předběžné výsledky potvrzují, že přeprogramování lidských buněk je možné, a podtrhují význam začínající regenerativní medicíny," dodala.
Buňky, které byly dosud produkovány k léčebným účelům ve vyspělých laboratořích na celém světě, mají jednu zásadní vadu: jsou obvykle pacientovým tělem odmítány a proto mají "malou užitečnost" pro transplantační léčbu. Naproti tomu buňky naklonované z těla pacienta jsou přijímány jako jeho vlastní, ovšem modifikované tak, aby neobsahovaly chorobu a reprodukovaly se bez ní.
Vědci ACT také odmítají výtky, že zneužívají člověka v počátečním stádiu jeho vývoje. "Vědecky i biologicky vzato nejsou entity, které produkujeme, lidskými jedinci. Je to pouze buněčný život, nikoli život lidský," řekl ředitel ACT Michael West americké televizi NBC.
Klonuje se už od 19. století
Klonování je daleko starší, než si lidé většinou myslí. Pokusy o klonování lidských embryí jsou ze světa hlášeny od konce 90. let. V červnu 1999 vědci z amerického státu Massachussetts jako jedni z prvních naklonovali lidská embrya, která ale museli podle amerických zákonů do dvou týdnů usmrtit. Ale pozor, klonuje i sama příroda: vznikají tak například lidská jednovaječná dvojčata. Dějiny klonování ale začínají u v 19. století. O tom více ZDE.
