Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chilané už nepovažují Pinocheta za spasitele. Je to pro ně diktátor

  19:26aktualizováno  19:26
Přesně před čtyřiceti lety zemřel chilský levicový prezident Salvador Allende. Když 11. září 1973 vtrhli do jeho paláce vojáci generála Augusta Pinocheta, obrátil proti sobě svou vlastní zbraň. Převrat, po němž se Pinochet ujal funkce hlavy státu, však dnes oceňuje jen zlomek Chilanů.

Augusto Pinochet (vlevo) na archivním snímku spolu s prezidentem Salvadorem Allendem, kterého generál svrhl. | foto: Reuters

Spoluzakladatel Socialistické strany Chile Allende vstoupil do prezidentského paláce jako vítěz voleb v roce 1970. Předtím působil v chilském kongresu a senátu. Ve snaze zabránit nastolení komunistického režimu se do předvolební kampaně zapojily i Spojené státy, které podporovaly pravicového kandidáta Allesandriho.

Tehdejší americký prezident Richard Nixon se dokonce nechal slyšet, že "v případě Allendeho vítězství zastaví Spojené státy veškerou hospodářskou pomoc," která tehdy do latinskoamerické země směřovala.

Díky podpoře ze strany nejchudších Chilanů nakonec Allende skutečně zvítězil a prosadil řadu důležitých sociálních reforem. Znárodnil rovněž řadu významných firem včetně chilských odnoží nadnárodních bankovních domů a těžařských společností.

Těmito kroky však proti sobě poštval bohaté občany a později i střední třídu. Vývoj země, která se čím dál rychleji blížila Kubě či poměrům v Sovětském svazu, zvrátil až vojenský puč.

Zastřelil se puškou od Fidela Castra

Převratu velel armádní generál Augusto Pinochet, jenž měl posléze Allenda v čele státu nahradit. Jedenáctého září 1973 vtrhli jeho vojáci do prezidentského paláce La Moneda. Tehdejší prezident ještě stihl promluvit k národu prostřednictvím rozhlasu, po převzetí vlády Pinochetem byl však nalezen mrtvý.

Fotogalerie

Dlouhou dobu se spekulovalo o tom, že je za Allendovo úmrtí zodpovědný někdo jiný. Pitva provedená v roce 2011 ovšem potvrdila, že se prezident zřejmě zastřelil sám. Použít k tomu měl automatickou pušku, kterou mu věnoval jeho přítel, kubánský vůdce Fidel Castro (více o autopsii čtěte zde).

Když se Augusto Pinochet ujal úřadu, nabrala politika a hospodářství Chile zcela opačný směr. Nastolená politika volného trhu pomohla zemi k hospodářskému růstu, který trval až do devadesátých let.

Podle Pinochetových odpůrců však jeho reformy vedly k zvýhodňování bohatých Chilanů oproti nižším sociálním vrstvám. To vyvolalo vlnu protivládních protestů, které vojenská junta krvavě potlačovala. Vojáci dokonce některé demonstranty polévali benzínem a zapalovali (více o protestech zde).

Počet obětí Pinochetovy sedmnáctileté vlády se odhaduje na 3 095, včetně 1 200 "zmizelých". Další desetitisíce lidí režim krutě mučil ve svých věznicích.

Historické okamžiky: Pinochetův převrat v Chile v roce 1973:

Pinochetův režim hájí jen 7 procent Chilanů

Počet obyvatel Chile, kteří hodnotí pozitivně historickou roli diktátora Augusta Pinocheta, rok od roku klesá. Podle čerstvého průzkumu považuje Pinochetův režim za dobrý sedm procent lidí, zatímco v době jeho pádu to byl více než trojnásobek. Průzkum k dnešnímu čtyřicátému výročí připravil místní institut CERC a zúčastnilo se ho 1 200 lidí.

Chilané jsou sice v hodnocení Pinochetovy role stále rozděleni, procento těch, kteří vnímají jeho roli jako zachránce chilské ekonomiky před kolapsem v rukou komunistů, však významně klesá.

Za diktátora označilo Pinocheta 76 procent dotázaných, což je o deset procent více než v roce 2009. Toto označení by přitom použily tři čtvrtiny lidí starších 60 let, zatímco mladých do 25 let pouze 67 procent.

Na otázku "Zařadili byste Pinocheta mezi nejlepší vládce 20. století?" odpovědělo v průzkumu pozitivně devět procent lidí, kdežto před čtyřmi lety to byl dvojnásobek. Za hlavního viníka převratu označilo Pinocheta 41 procent dotázaných, zatímco Allendovi připisuje vinu devět procent lidí. V roce 2003 přitom tento poměr činil 24:13.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.