Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Udělali ze mě lidskou pochodeň, vzpomíná oběť Pinochetova režimu

  18:16aktualizováno  18:16
Chile si připomíná 40. výročí puče, kterým se k moci dostal generál Augusto Pinochet. Jednou z obětí jeho režimu se stala i Carmen Quintanaová. V červenci 1986 ji na protivládní demonstraci napadli vojáci, polili ji benzínem a zapálili.

Carmen Quintanaovou Pinochetovi vojáci zapálili, když stavěla barikádu z pneumatik. Nyní, po čtyřiceti letech od převratu, vzplály pneumatiky znovu. Studenti se vydali do ulic a volali po "konci tyranova vzdělávacího systému" (8. září 2013) | foto: Reuters

Quintanaová svůj příběh vyprávěla BBC u příležitosti čtyřicátého výročí Pinochetova převratu. Osudným dnem jejího života se stal 2. červenec 1986, kdy ve svých osmnácti letech vyrazila na protivládní demonstraci.

Carmen pocházela z levicové rodiny, která se stavěla proti Pinochetově režimu. Odmala chodila s rodiči na demonstrace a na vlastní oči viděla zákroky obávaných carabineros, tedy Pinochetových četníků. "Věřili jsme v to, co jsme dělali. Mysleli jsme, že můžeme přispět ke změně," říká.

Organizátoři červencového protestu tehdy slibovali největší opoziční akci za spoustu let a Carmen je šla podpořit do centra hlavního města. Se skupinkou studentů došla až na jednu z okružních tříd, kde zrovna nějací mladíci stavěli barikádu ze starých pneumatik.

Kdo byl Augusto Pinochet

Pinochet se narodil 25. listopadu 1915. Na přání své matky vstoupil do armády. Upozornil na sebe už v 50. letech minulého století bojem proti komunistům.  Jeho hvězda stoupala a v roce 1968 se vypracoval na brigádního generála. Začátkem 70. let se stal spojencem prezidenta Salvadora Allendeho. Ten ho v roce 1973 jmenoval vrchním velitelem chilských pozemních vojsk. Osmdesát dní poté, v září 1973, Pinochet marxistu Allendeho násilím svrhl.

Pinochetovi vojáci bombardovali prezidentský palác a hlava státu spáchala sebevraždu. V roce 1974 se generál prohlásil prezidentem. Při následných represích připravil Pinochetův režim o život přes tři tisíce lidí, hlavně Allendeho stoupenců. Další tisíce lidí byly mučeny nebo uprchly ze země. Navzdory tomu má exdiktátor v Chile mnoho příznivců, kteří ho vyzdvihují za to, že uchránil jihoamerickou zemi před marxismem.

Generál vládl tvrdou rukou až do roku 1990, kdy abdikoval na post prezidenta. Stále si však držel vliv jako náčelník generálního štábu chilské armády. Až v roce 1998 byl Pinochet zatčen v Londýně, aby se zodpovídal ze zločinů v době své vlády. Zemřel 10. prosince 2006 ve věku 91 let.

"Kluci se nás ptali, zda bychom jim nepomohli. Řekli jsme, že jistě, proč ne," vypráví Carmen, nyní pětačtyřicetiletá vdaná žena s třemi dcerami ve svém montrealském domě. Tam uprchla skoro před třemi desetiletími.

"Polil nás benzinem, jako by zaléval kytku"

Najednou se na místo přiřítil armádní džíp plný vojáků. Mladíci odhodili pneumatiky, rozprchli se a vojáci vyrazili za nimi. Chytili Carmen a ještě jednoho studenta, devatenáctiletého Rodriga Rojase Denegriho. "Nejdřív Rodriga srazili na zem a zkopali. Pak mě postavili ke zdi a prohledali. Viděla jsem, jak Rodrigo leží a krvácí. Vojáci se ptali, co jsme tu pohledávali. Odpovídala jsem, že jsme se šli učit na univerzitu. Nadávali mi, praštili mě pažbou. Rozplakala jsem se."

Pak přišli další vojáci, kteří nesli pár pneumatik a láhev benzinu. "To je to, v čem se vyznáte, že?" řekl jeden z nich. Ani Carmen, ani Rodrigo neodpověděli. Jeden z důstojníků popadl láhev a polil Carmen benzinem, pak Rodriga. "Jako by zaléval kytku," vzpomíná Carmen. Myslela si, že vojáci žertují. V duchu si říkala, že půjde domů a umyje se.

"Najednou jeden voják něco hodil. Bylo to jako Molotovův koktej. Země vybuchla. Rodrigo a já jsme vzplanuli jako lidské pochodně. Dívala jsem se, jak mi černají ruce a hoří šaty, když jsem uviděla samu sebe v plamenech," říká. Vrhla se na zem a snažila se oheň uhasit. Koutkem oka viděla, že Rodrigo se zoufale pokouší o to samé.

Než ztratila vědomí, cítila, že někdo přes její hořící tělo přehodil pokrývku. Pak ji naložili na nákladní vůz. Když se o hodinu později probrala, ležela i s Rodrigem v příkopu u cesty: "Byla jsem tak vyděšená, že jsem jen ležela a dělala mrtvou. Neodvážila jsem se ani pohnout." Když přijela policejní hlídka, Rodrigo jí šeptal, ať nic neříká. "Byla jsem tak plná hněvu a bolesti, že jsem policisty prosila, ať mě hned zastřelí, ať mě to přestane bolet," vzpomíná.

Můžou si za to sami, tvrdili v televizi

Policisté je odvezli do nemocnice. Carmen měla na dvou třetinách těla popáleniny druhého a třetího stupně. V komatu prožila celé týdny. Rodrigo zemřel po čtyřech dnech v nemocnici a jeho pohřeb se stal velkou demonstrací. Rozhořčení bylo tak velké, že přišel i americký velvyslanec, jehož vláda Pinocheta dlouho podporovala. Chilský diktátor se však odmítl kát a v televizi tvrdil, že Carmen a Rodrigo si vše zavinili sami. Prý nesli Molotovovy koktejly, ty vybuchly a zapálily je. Tak zněla i úřední verze.

Carmen strávila v nemocnici měsíce, než ji rodina odvezla do Kanady, kde během jediného roku podstoupila 40 operací. Postupně znovu začala ovládat ruce a nohy, ale ohluchla na pravé ucho. Tvář má stále zjizvenou, i když "má skoro původní barvu".

V roce 1991, rok po Pinochetově odstoupení, vojenský soud očistil poručíka Pedra Fernandeze Dittuse z viny za Rodrigovu smrt a napadení Carmen. Dopustil se jen "nedbalosti", že nezajistil ošetření. Nejvyšší soud jej v roce 1993 odsoudil k šesti stům dnům ve vězení.

Fotogalerie

Carmen, kterou chilský soud odškodnil půl milionem dolarů (asi 9,7 milionu korun), stále pátrá po vojácích, kteří ji napadli, a po jejich velitelích, aby je mohla zažalovat u civilního soudu. "Cítím, že mluvím za spoustu jiných Chilanů, kteří zahynuli," říká.

Hlavní strůjce násilností trestu unikl

Sám Augusto Pinochet, pod jehož vedením se zvěrstva odehrávala, trestu unikl. V říjnu 1998 ho španělský soudce Baltasar Garzón obvinil z vražd Španělů během jeho režimu. Vysloužilý diktátor byl posléze zatčen v Londýně, po roce a půl domácího vězení ho ale britská justice ze zdravotních důvodů propustila. Pinochet se vrátil do Chile, kde pak i tamní soudy zahájily jeho stíhání v několika kauzách.

Spravedlnosti však uniknul- zemřel v prosinci 2006. Už předtím bylo jeho stíhání zastaveno kvůli špatnému zdraví (mimo jiné pokročilé demenci) například v kauze operace Kondor, během níž v 70. letech vojenské režimy šesti zemí jižní Ameriky koordinovaly odstraňování svých levicových odpůrců.

Stíhání Pinocheta zastavil soud i v kauze "karavany smrti", kterou v roce 1973 tvořily vojenské skupiny, jež unesly a popravily přes 70 vůdců opozice. Pinochet o tom údajně věděl a později nařídil věc nevyšetřovat. Trestu unikl i v kauze operace Colombo (zavraždění více než stovky levicových aktivistů v roce 1975) či v případu zpronevěry (údajně převedl za 25 let na soukromé účty do zahraničí 27 milionů dolarů).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.