Známky pro ministrypodle hlasování čtenářů iDNES.cz Pospíšil (ODS) 2,56 známka pro vládu 2,97 průměrná známka 3,12 |
Trojku si vysloužila i většina ministrů, jen trojice - ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, premiér Petr Nečas a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg - by s velkým přimhouřením oka dostala dvojku (ale s dlouhým varovným minus v notýsku).
Lajdák ve "třídě": ministr John
Vůbec nejhůře čtenáři iDNES.cz vidí ministra vnitra a předsedu Věcí veřejných Radka Johna. Vyfasoval známku 4,23 a jen tak tak unikl propadnutí. Téměř 9 tisíc známkujících mu dalo čistou pětku.
Z pozice dříve nejpopulárnějšího politika sklouzl John záhy do pozice ministra, který se stal vděčným terčem opozice i médií. Jeho výkon ve vládě je zatím rozpačitý. Do vlády šel s tím, že bude prosazovat jednu z hlavních priorit své strany - boj s korupcí. Když ale představil svůj plán, vysloužil si za něj spíš kritiku. Testy spolehlivosti, jimiž už teď procházejí policisté, navrhl rozšířit na celou státní správu. Představil ale hlavně brožurku, která má sloužit jako jakýsi manuál proti korupci.
Johnovu popularitu také brzy srazilo to, že policisté a hasiči se hodně hlasitě ozvali, když vláda přišla s plánem snížit objem mezd pro státní zaměstnance na příští rok o deset procent. Prahou prošla čtyřicetitisícová demonstrace vedená odbory. Neprospělo mu ani střídání vysvětlení, kam pospíchal autem se zapnutým majáčkem, když jeho řidič naboural tramvaj.
Jasný premiant chybí, nejlepší známku dostal Pospíšil
Zatímco v každé školní třídě většinou nechybí jedničkáři, ať už talentovaní žáci či "šprti", čtenáři iDNES.cz takového ministra ve vládě nevidí. Nejlepší známku 2,56 dostal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a jen o setinku za ním skončil předseda vlády Petr Nečas.
Pospíšil na sebe upozornil hned po nástupu do úřadu tím, že vyhlásil jeho "odněmcování" (od lidí bývalého ministra Pavla Němce) a zrušil sporný tendr na elektronické náramky pro hlídání vězňů.
Připravil i novelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže, která reaguje na případ známé vraždy v Kmetiněvsi. Jde o to, aby nezletilým pachatelům závažných trestných činů mohlo být uloženo ochranné léčení - tak dlouhé, jaké bude třeba.
Příliš velkou rozhodnost zatím ovšem Pospíšil nepředvádí ve svém odhodlání vyměnit nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Už dlouho o tom mluví, ale vláda stále ještě nerozhodla. Čeká se, že by se tak mohlo stát příští týden.
Premiér sliboval, že daně neporostou, pak se omluvil občanům za povodňovou daň
Hlavními počiny vlády v jejích prvních sto dnech byla příprava rozpočtu na příští rok se schodkem 135 miliard korun a příprava zákonů, kterými chce vláda ušetřit potřebné peníze. To byla především práce ministra financí Miroslava Kalouska a ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (oba z TOP 09).
Ale velkou část své energie musely na dohadování o škrtech a úsporách věnovat i hlavní figury ve vládě - premiér Nečas, ministr dopravy za Věci veřejné Vít Bárta, ministr John a při jednání koalice také předseda topky, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Jednání ve vládě v prvních sto dnech přitom ovlivnilo napětí před komunálními a senátními volbami. Vidět to bylo třeba při dohadování se Nečase s Kalouskem o takzvanou povodňovou daň, přesněji snížení slevy na dani z příjmu (o 1 200 korun ročně). Nečas s Kalouskem nakonec uhádal, že to bude jen na rok, a následně se omlouval občanům, že se jim v roce 2011 zvýší dočasně daně, i když o tom žádná z vládních stran před volbami nemluvila.
Výrazní ministři Bárta a Drábek. A celá řada "šedých tváří"
Mezi výrazné ministry patřil v prvních sto dnech vlády určitě ministr dopravy Vít Bárta a dá se říci, že i Drábek. Bárta začal rázně, zakázal vstup několika lobbistům na ministerstvo dopravy a sestavil seznam staveb, které se zastaví, dokud firmy nesníží náklady. Nakonec se škrt kvůli úsporám dotkl čtyř rozestavěných silnic. Bárta už také oznámil do Bruselu, že se železnice otevře konkurenci státních Českých drah.
Drábek na sebe kromě přípravy zákonů, jež budou znamenat významné sociální škrty, upozornil sporem s odbory o chystaný zákoník práce a o tabulku odměňování pro státní zaměstnance.
Z dalších důležitějších počinů vlády je třeba zmínit to, že ministr školství Josef Dobeš prosadil, že se již nebudou odkládat státní maturity, a i když vláda šetří, nastupující vysokoškolsky vzdělaní učitelé nemají v příštím roce dostat plat nižší než 20 tisíc korun.
Šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger má nachystaný zákon, který zvýší poplatky za den v nemocnici ze 60 na 100 korun. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg škrtal počty zastupitelských úřadů a vláda i na jeho popud navrhuje, aby se účast českých vojáků v zahraničí schvalovala v parlamentu na dva roky místo jednoho.
Šéf resortu obrany Alexandr Vondra spustil hned po nástupu do úřadu audit kontraktů, které zadala v minulých letech sekce vyzbrojování, a avizoval změnu zákona, podle níž by už stát nepotřeboval soukromé firmy jako prostředníky při nákupech pro armádu. Jeho stranický kolega z ODS, ministr životního prostředí Pavel Drobil, se soustředil na ochranu ovzduší a spolu s dalšími poslanci předložil zákon, který má z center měst při zhoršeném ovzduší vyhnat vozy, které nesplní limity pro vypouštění škodlivin.
Už po prvních stech dnech vlády se také ukázalo, kteří ministři ve vládě nejvíce aspirují na zařazení do kategorie "velmi nenápadné tváře" - ministr kultury Jiří Besser, pro místní rozvoj Karel Jankovský, zemědělství Ivan Fuksa či průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Besser na sebe zatím víc než výkonem ve funkci ministra upozornil tím, že si zahrál v chystaném filmu Lidice. Jankovský chystá cenovou mapu bytů, která bude vodítkem pro soudy, majitele domů i nájemníky po skončení deregulace nájemného. Fuksa se potýká se státními Lesy ČR, které chce přeměnit na akciovku, a zatím nejvýznamnějším počinem Kocourka bylo, že pomohl vládě vymyslet, jak zabránit masivnějšímu růstu ceny elektřiny v příštím roce kvůli boomu solárních elektráren.
