Vůli podepsat podobný závazek deklarovaly parlamentní strany s výjimkou KSČM už v březnu u příležitosti 15. výročí vstupu Česka do NATO. Česko nyní v alianci patří k zemím, které v poměru k HDP vydávají na obranu nejmenší částky. Vedením NATO cílená dvě procenta výdajů však vynakládá jen málo členských zemí Aliance.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dříve dával najevo, že obrana může dostat přidáno, až bude - mimo jiné - méně lidí bez práce. „Musíme se zaměřit na podporu růstu zaměstnanosti, dopravní infrastruktury a teprve potom můžeme uvažovat o efektivních opatřeních v rámci ministerstva obrany,“ tvrdil Sobotka v březnu (více zde), krátce po ruské anexi Krymu.
Kolik peněz navíc?Obrana nyní hospodaří s 1,08 % HDP, tedy 42 miliardami korun ročně. Podíl 1,4 % HDP by nyní činil 54 miliard korun. Pokud do roku 2020 ekonomika mírně poroste, měl by do té doby obranný rozpočet vzrůst o něco více než 12 miliard korun. |
Nyní premiér našel výklad, kterým by mohl oslovit i voliče ČSSD: „Bezpečnost a její dlouhodobé zajištění jsou základem hospodářské prosperity. Při destabilizaci bezpečnosti nedokáže Evropská unie ani Česká republika v jejím rámci udržet sociální stabilitu a rozvoj,“ stojí v tiskové zprávě vlády.
Koaliční strany se v dokumentu zavázaly příští rok financování armády stabilizovat a následně navyšovat tak, aby obrana mohla v roce 2020 dostat 1,4 % HDP. „Tuto variantu postupného navyšování vnímá koalice jako realistickou jak z hlediska ekonomických možností země tak i potřeb ozbrojených sil,“ stojí v prohlášení.
Kabinetu nicméně vyprší mandát nejpozději v roce 2017, takže se této vlády naplnění závazku nakonec nemusí týkat.
