Je totiž stále méně udržitelné rozdávat všem kritikům americké vlády bez výjimky cejch antiamerikanismu.
Jak nemoudrý zdá se paušální odsudek typu: každému, komu se nezamlouvá prezident Bush, nezamlouvají se Spojené státy jako takové.
Aplikujeme-li onu rovnici do důsledků, žije 61 procent občanů USA v mučivé schizofrenii: ježto ti podle Gallupova ústavu zavrhují konflikt v Iráku, zavrhují na základě zmíněné logiky též Ameriku jako takovou.
Ale jak mohou něco takového činit, když jsou sami Američané?
Je to špatné bojiště
Přesto, nebo právě proto, chybí k nějaké skutečné radosti důvod. Čím více se totiž Spojené státy sunou ke krachu na Středním východě, tím více hrozí nežádoucí oslabení severoamerického vlivu ve světě.
Na válce v Iráku není špatná skutečnost, že jde o válku, ale že vůdcové USA vyslali armádu na nesprávné bojiště; do země, v níž sice vládl odporný režim, který se však s klíčovým protivníkem, islámskými teroristy, míjel.
S nadsázkou: je to, jako kdyby se Američané a Britové rozhodli za druhé světové války v roce 1943 uštědřit Hitlerovi úder vyloděním ve Španělsku.
Tamní diktatura sice nebyla nikterak příjemná, s Německem udržovala kontakty (v tomto ohledu šla nesrovnatelně dále než irácký Saddám s Al-Kajdou), ale bojovat na straně nacistů odmítala. Co by se stalo, kdyby tehdy Spojenci udělali to, co později v roce 2003?
Bez USA by možná by nevznikla EU
Kdyby obsadili Španělsko na podkladě falešných zpráv, podle kterých se země jednoznačně chystala na otevřenou válku po boku Hitlera?
K čemu by vedlo, kdyby američtí vojáci uvázli na Pyrenejském poloostrově v krvavých potyčkách s gerilami a ještě by se ukázalo, že umírají kvůli klamným důkazům?
Znovu opakuji, že jde o hrubé přirovnání, Amerika nicméně za posledních sto let několikrát tahala za Evropu kaštany z ohně.
Delikátní = francouzská
Kdyby nepřekonala svůj dřívější izolacionismus nebo se k němu vrátila, vládl by zde Hitler či Stalin, bez amerického tlaku by možná nevznikla Evropská unie.
Irácký přehmat je vážná věc, shlížet na něj se škodolibostí však postrádá smysl.
Porážka by značila velký problém pro evropský kontinent; pokud by se přidal krach v Afghánistánu, ocitli bychom se blízko katastrofy.
Nikdo si přece vážně nemyslí, že islámské teroristy může porazit údajně delikátní "evropská" (rozuměj francouzská) politika.
