Je to noční můra každého chovatele koní. Kůň se z ničeho nic začne chovat zvláštně. Začne si lehat, silně se potí. Začne kolem sebe kopat, je zřejmé, že má velké bolesti. Kolika je pro koně závažným zdravotním problémem, který může skončit i uhynutím zvířete, pokud ho nezachrání veterinář.
„Minulý rok v únoru jsem musela dát svého koně na operaci kvůli akutní kolice. Letos se to bohužel opět opakovalo a kůň musel zpátky na kliniku,“ popsala pro iDNES.cz chovatelka Monika Křečková. Kolika je u koní poměrně běžné ale nebezpečné onemocnění, které může skončit i smrtí zvířete.
V tomto případě zvíře do nebezpečné situace nepřivedla příroda, ale lidé. V dobrém úmyslu ho krmili pamlsky bez vědomí chovatele a tím ho málem připravili o život. Kůň se začal později kvůli bolestem v břiše potit a válet. Chovatelka se ho snažila rozchodit ale nakonec musela přivolat veterináře.
„Veterinářka mu nejdřív nasadila kapačky a prášky na uvolnění,“ popisuje Křečková, jenže léčba nezabrala a situace se přes noc zhoršila. Zvíře začalo krvácet z konečníku a muselo být proto převezeno na kliniku a podstoupit operaci. Kůň měl zauzlené střevo a natrženou slinivku. Operace stála 80 tisíc korun.
Letos v červenci řešili stejný problém chovatelé znova. Že byli na vině kolemjdoucí potvrdili kamerové záznamy i pracovníci z nedaleké stavby. Lidé krmili zvíře i přes cedulky, které je upozorňovaly, aby to nedělali.
„Případů kolik jednoznačně přibývá,“ řekla pro iDNES.cz přednostka Kliniky chorob koní Fakulty veterinárního lékařství VFU v Brně Markéta Sedlinská zkušenosti ze své veterinární praxe. Domnívá se, že svůj podíl na tom má právě i krmení kolemjdoucími.
Chovatel musí mít přehled
Kůň se přirozeně pase na trávě a je to pro něj nejpřirozenější potrava. Dokáže strávit i potraviny s vyšší energetickou hodnotou, jako je pečivo, jablko, nebo třeba mrkev. Jenže množství takového zpestření stravy každý chovatel pečlivě kontroluje. Dobře ví, že kdyby těchto pamlsků zvíře snědlo hodně, může to vyústit až v akutní zdravotní problémy.
Pokud se kůň pase v ohradě a kolemjdoucí ho v dobré víře začne krmit, třeba aby zpestřili výlet dětem, nastává problém. Nikdo neví, kolik takových lidí kolem ohrady za den prošlo a kolik jídla koni dalo. Chovatel ztrácí přehled nad množstvím pamlsků.
„Myslím si, že chovatel vždycky zájemci dovolí koně nakrmit, ale musí o tom vědět,“ říká Sedlinská. Doporučuje proto zájemcům, aby kontaktovali majitele koně a domluvili se přímo s ním. Rozhodně by nikdo neměl potají dávat zvířeti žádnou potravu.
Riziko hrozí i tomu, kdo krmí
„Je to určitě velký problém,“ potvrzuje i Blahoslav Políček tajemník Asociace svazů chovatelů koní České republiky. Dodává, že cizí koně by neměl nikdo za žádných okolností nejen krmit ale ani se k nim přibližovat. Nebezpečí totiž nehrozí jen samotnému zvířeti, ale také nezkušenému návštěvníkovi. Nemůže totiž vědět, jakou má kůň povahu a jestli třeba na cizího člověka nezaútočí.
Ke zvýšenému počtu případů může přispívat i to, že jsou koně v České krajině k vidění čím dál tím častěji. Zatímco v roce 2008 bylo u nás podle statistik ministerstva zemědělství 66 tisíc registrovaných koní, v roce 2018 jich bylo téměř 93 tisíc. Na pasoucí se zvíře může člověk podle Integrovaného zemědělského registru nejčastěji narazit V Moravskoslezském a Zlínském kraji. Chov koní je obzvlášť populární také v okolí Prahy a na Pardubicku.
