Jelikož je v zemi více než 34 tisíc kilometrů silnic třetí třídy, odhaduje Šafránek, že jen na tomto typu komunikace uhyne ročně jeden až 2,5 milionu ptáků.
Žádná celostátní evidence zabitých zvířat na silnici však neexistuje. A když už se zvíře dostane do policejních záznamů, objeví se v kategorii "Viníci a zavinění nehody". "Myslím, že to ukazuje laxní a přezíravý postoj většiny lidí ke zvířatům," říká předseda Ligy na ochranu zvířat Radovan Valeš.
Na zvířata na silnici jsou podle Valeše lidé zvyklí dívat se jen z pohledu bezpečnosti řidičů.
Václav Hlaváč ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny potvrzuje, že mnoho případů zabitých zvířat se nijak neeviduje. "Představu máme pouze u druhů, kterým se aktivně věnujeme. Například u vydry říční lze počty každoročně usmrcených zvířat odhadnout na třicet až padesát, což je podstatná část přírůstku populace. U srnčí zvěře půjde o stovky, či spíše tisíce případů. Počty usmrcených ježků, kteří jsou nejčastěji zabitým zvířetem na silnici, půjdou patrně do desítek tisíc," říká Hlaváč.
Tajemník České společnosti ornitologické Petr Voříšek upozorňuje, že růst automobilové dopravy je nebezpečný zejména pro ohrožené druhy živočichů. Podle britské studie zahyne na silnici šedesát až sedmdesát procent všech uhynulých sov pálených, která patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Na silnicích hynou i domácí zvířata, hlavně v místech, kde je provoz obzvláště hustý. "Tady nemůžete mít psa ani kočku. Už jsem přišel o tři psy," stěžuje si důchodce v obci Velemín, kudy vede frekventovaná trasa mezi Prahou a Ústím nad Labem.
Průchody jsou drahé
Ochrana zvířat před automobily přitom není podle odborníků oproti zahraničním zemím na srovnatelné úrovni. Není dostatek speciálních přechodů pro zvěř a ochranných plotů. Ani v Akčním programu zvýšení bezpečnosti silničního provozu, který před dvěma roky schválila vláda, se o zvířatech nic nepraví.
"V republice je pouze výstražná dopravní značka Zvěř, což je nedostačující," uvádí Vladimír Adamec, vedoucí sekce životního prostředí brněnského Centra dopravního výzkumu. "V zemích jako Rakousko, Holandsko, Švýcarsko, Francie či USA je tato problematika řešena mnohem lépe. Jsou stavěny podchody nebo nadchody, které jsou svými rozměry, osazením vegetace i zaváděcím oplocením přizpůsobeny velikosti a migračním potřebám místní fauny."
Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny potvrzuje, že bezpečných průchodů pro zvěř na nově budovaných úsecích je málo. "Především lesní úseky dálnic by měly být oploceny, v pravidelných rozestupech musí být zajištěn bezpečný podchod či nadchod," říká Hlaváč. Připouští, že vybudování přechodu pro zvířata je velmi drahé: "Jediný přechod může představovat částku i několika desítek milionů korun."
Ředitelství silnic a dálnic však tvrdí, že v mezích možností dělá pro ochranu zvěře maximum. František Vincker, náměstek pro provoz dálnic, uvádí, že u nově postavených dálnic se na vybraných místech rovnou staví ochranné ploty. "U provozovaných dálnic se nové ploty instalují dodatečně na základě odůvodněných požadavků ochrany přírody a policie," dodává.
Jan Staněk, předseda okresního mysliveckého spolku v Benešově, v časopise Myslivost napsal, že průchody nejsou příliš účinné: "Dosavadní zkušenosti ukázaly, že zvěř uměle vytvořené přechody nevyužívá. Jediným technickým řešením je vhodně navržené trvalé oplocení."
Ploty byly dodatečně postaveny například na některých místech podél dálnice z Plzně do Rozvadova, kde umírali srnci, divoká prasata, lišky a zajíci. "Teď to jsou spíše výjimky," říká policista z dálničního oddělení v Ostrově na Tachovsku.
Stačí sundat nohu z plynu
Naopak Okresní úřad v Litoměřicích marně usiluje o to, aby byl stejný plot postaven podél dálnice mezi Doksany a Lovosicemi, kde po jejím otevření před dvěma lety umíralo několik zvířat denně. "Ministerstvo dopravy náš požadavek neuznalo. Požádali jsme je tedy o přehodnocení tohoto rozhodnutí," říká Marie Košnerová, vedoucí oddělení ochrany přírody referátu životního prostředí litoměřického okresního úřadu. Předseda mysliveckého spolku v Litoměřicích Josef Němec tvrdí, že na stavbu plotu už je pozdě. "Všechna zvířata jsou už stejně vybitá," říká.
Všechny silnice stejně není možné obehnat ploty a postavit na nich průchody pro zvěř. "Snažíme se apelovat na řidiče, aby byli ohleduplní. Nic jiného nám nezbývá," říká Radovan Valeš z Ligy na ochranu zvířat.
"Vím, že za volantem sedí také řidiči, kteří mají ze sražené zvěře vyloženě radost. Kličkují po silnici, ne aby se zvěři vyhnuli, ale naopak, aby ji dostali pod kola," uvedl vedoucí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce Werner Hentschel v Děčínském deníku. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal říká, že řidiči by měli zpomalit zejména v místech, kde jsou výstražné značky Zvěř.
"Ve většině případů lze střetu zabránit, stačí prostě jen sundat nohu z plynu," poznamenává Petr Voříšek z ornitologické společnosti. "Když jedu autem, neznamená to přece, že musím zabít vše živé."
