Pokud stát nezmění zdravotní politiku, budou nám pacienti muset platit v hotovosti, prohlásili zubaři v sobotu na sněmu své komory. - více zde
Někteří nemocní vůbec nemohou sehnat lékaře, ke kterému by se přihlásili, často jsou nuceni hledat pomoc na pohotovosti nebo dojíždět desítky kilometrů. Jiní se musí smířit s čekací dobou, která se nepočítá na dny či týdny, ale na měsíce.
Největší potíže se sháněním zubařů mají lidé v Praze. Problémy však popisují i lidé z jiných míst.
"Na podzim byla naše pětičlenná rodina na preventivní prohlídce. Zubní lékař skoro všem objevil kazy, které potřebovaly ošetřit. Objednal nás hned, ale na termín až za půl roku," říká mladý otec tří malých dětí z Frýdku-Místku.
Prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek varuje, že problémy se budou stupňovat. Může za to podle něj stát, protože nechce dát vysokým školám víc peněz, aby mohly přijmout více studentů.
"Do pěti let skončí s praxí zhruba třetina současných zubařů. Za většinu z nich nebude náhrada," říká Pekárek.
|
Hledáte zubaře? Šance jsou mizivé. A bude hůř Pro šestadvacetiletou Barboru Dvořákovou ze Strakonic nebylo těžké dostat se na studia a získat práci v Praze. Problém byl sehnat tam zubního lékaře. "Zanítila se mi stolička. Školní lékařka mne odmítla ošetřit. Z nejhoršího mi pomohli na pohotovosti, ale zubaře, který by zub doléčil, jsem nenašla. Všichni měli plno. Musela jsem dojíždět 120 kilometrů do rodného města," líčí Dvořáková. Není sama. Zubaře obtížně shání řada lidí v Praze i jinde. Lékaři o ně nestojí. "Odmítám nové pacienty už skoro rok," netají Dušan Pavlíček z Prahy 10. Když se na jednání stomatologické komory ptal kolegů, kdo ještě přibírá, hlásili se jen dva. "Zubař zvládne průměrně 1600 pacientů. Při moderní léčbě je pacient v křesle déle než kdysi, proto jich ošetříme méně," říká. Podle Jany Žmolíkové ze Všeobecné zdravotní pojišťovny je v hlavním městě 900 zubařů, kteří mají smlouvy s pojišťovnou, a další berou přímé platby. "Je to třikrát víc, než je potřeba podle tabulek. Do města ale přicházejí stále noví lidé, kteří zubaře potřebují. Ptají se nás, co mají dělat. Zřídili jsme kvůli nim speciální stomatologický referát," líčí Žmolíková. A co radí lidem, kteří nemají zubaře? Ať se obrátí na pojišťovnu či stomatologickou komoru ve svém bydlišti nebo na radnici, která má možnosti, jak lékaře zlákat. Například radní v Rožmitále pod Třemšínem si míní vzít úvěr a zařídit vlastní ordinaci za 1,5 milionu korun. "Nechceme, aby lidé museli za zubaři dojíždět jinam," říká starosta města Josef Vondrášek. Podle prezidenta České stomatologické komory Jiřího Pekárka takový postup vyřeší místní problém, ale ne jeho podstatu. V zemi totiž podle něj ubývá stomatologů. "Už několik let marně upozorňujeme, že za pár let budeme čelit vážné krizi," říká. Podle Pekárka pracuje v zemi 6230 zubařů poskytujících základní péči. "Jenže mnozí jsou v pokročilém věku, a do pěti let jich proto asi dva tisíce skončí. Ze škol ale vyjde jen pět set absolventů, ubude tedy 1500 zubařů," počítá Pekárek. Zubaře vzdělává pět lékařských fakult. Zájem o obor je mezi mladými lidmi značný, ale školy jich berou tak třetinu. Na víc prý nemají peníze, obor je dražší než jiné. "Nemůžeme vzít více studentů, pokud nám ministerstvo školství nedá víc peněz. Víc peněz pro vysoké školy žádá i Pekárek. Mluvčí ministerstva školství Ondřej Gabriel však tvrdí, že jim už na zubaře přidali dost. "Zubní lékařství je jeden z nejvíce dotovaných oborů," říká. V roce 2001 vyšlo ze škol 92 zubařů, loni 140. Část z nich byli cizinci. "Do praxe u nás nastupuje stovka absolventů ročně. "To je málo. Řešení musí najít stát," míní Pekárek. |
