O lehký křižník HMS Cassandra přišli Britové na sklonku roku 1918, když se válečná loď dostala do hustě zaminovaných vod u estonského pobřeží. Podobně pak putovaly na dno i dvě minolovky HMS Myrtle a HMS Gentian v červenci 1919.
Na dně Baltu lodě ležely neobjeveny dlouhých 92 let. Britské námořnictvo mělo pouze kusé indicie, kde by plavidla mohla být.
Vraky válečných lodí objevilo až nyní estonské námořnictvo společně s experty estonského Námořního muzea poblíž ostrova Saaremaa v hloubce 60 až 100 metrů. Informace o objevu potvrdilo i britské Královské námořnictvo.
Všechna tři plavidla byla součástí britské flotily, která od listopadu 1918 do února 1920 pomáhala Estonsku udržet nezávislost proti bojovým výpadům bolševického režimu v tehdejším Rusku.
Expedice vycházela z přibližných souřadnic britského admirála Edwyna Sinclaira, který tehdy flotile velel.
Kromě těchto tří lodí přišli tehdy Britové o několik torpédoborců, pobřežních hlídkových člunů a také ponorku L55. Během operace na pomoc Estonsku zahynulo 107 britských námořníků a 5 příslušníků britského letectva. Při potopení křižníku Cassandra, který brázdil moře pouze jediný rok, zemřelo 11 námořníků, zbylí členové čtyřsetčlenné posádky se zachránili.