Lidovci prosadili v takzvaném prvním čtení svůj návrh, podle nějž by matka mohla podepsat souhlas s adopcí bezprostředně po porodu.
Dnes se musí čekat celé šestinedělí, zda si to náhodou žena nerozmyslí. To se však stává jen v jednom případu ze sta, mnohem častější jsou situace, kdy se žena po porodu vytratí.
Soudy pak musí čekat dlouhé měsíce, zda se matka náhodou nepřihlásí - a dítě pro změnu čeká v ústavu.
I podle lidoveckého návrhu by souhlas matky s adopcí byl účinný až po zmíněných šesti týdnech, ale vše by se tak urychlilo.
"Já bych v některých případech zpochybnil i to šestinedělí," komentoval to přední brněnský porodník Vít Unzietig. "Je-li matka během těhotenství jasně rozhodnuta a dítě je zdravé, přijde mi divné, že děťátko musí někde ležet šest týdnů opuštěné," uvedl.
Soudy budou mít maximálně půl roku na to, aby při nezájmu rodičů rozhodly o adopci dítěte.
"V roce 2001 bylo osvojeno 545 dětí, ale chtělo je 2100 lidí," uvedl jeden z autorů novely Josef Janeček. 2130 dětí odeslaly soudy do různých ústavů. Jeden den pobytu tam přijde státní kasu na tisíc korun.
Lidovcům se ve středu podařilo prosadit i další návrh: utajené porody.
Chtějí rodit tajně. Brzy snad budou moci
Ten případ letos v létě otřásl veřejností: v chemickém záchodku rekreačního objektu v Hradci nad Nisou nalezli mrtvé mimino, čerstvě narozené, ještě s placentou.
Lidovci ve středu přišli do sněmovny s receptem, jak podobným případům zčásti předejít. Ženy, které se z různých důvodů bojí prozrazení porodu, by mohly porodit utajeně.
Zčásti je to možné už dnes. Jedenáct zařízení v zemi nabízí takzvané diskrétní porody. Žena přijede třeba zdaleka a dítě je zapsáno do matriky v místě porodu. Nikdo se nic nemusí dozvědět.
Utajené porody, jež ve středu prošly v parlamentu prvním čtením, však jdou ještě dál. Žena by jméno sdělila pouze ošetřujícímu lékaři. Její zdravotní dokumentace o matce by pak putovala do speciálního registru na ministerstvo zdravotnictví.
Prolomit mlčenlivost - kdyby si to například jednou přálo dítě, až by pátralo po rodičích - by mohl jedině soud. A v matrice by se jméno matky vůbec neobjevilo.
A co otec?
"Odhaduji, že takto budou zachráněny desítky dětí," tvrdil jeden z autorů předlohy, Josef Janeček. Kritici novely namítali: myšlenka je to pěkná, leč provedení špatné.
Zejména komunisté a část ČSSD argumentovali tím, že podle mezinárodní úmluvy má dítě právo znát své rodiče a právo na zachování totožnosti. Rovněž vláda v létě návrh zamítla. Nelíbilo se jí, že se úplně zapomnělo na otce.
Tatáž připomínka ve středu zazněla znovu. To poslance Janečka rozzlobilo. "Dnes máme přes dvacet tisíc potratů a k žádnému z nich se nežádá stanovisko otce," uvedl a varoval před tím, aby "důraz na soulad s různými úmluvami a předpisy nezvítězil nad zdravým rozumem".
"Právo neskončit v popelnici má být vždycky na prvním místě," přidala se Eva Dundáčková z ODS.
Odborníci, kteří se starají o odložené děti v kojeneckých ústavech, nejsou proti. "Žena bez zápisu na matrice sice nebude mít nárok na porodné, ale budiž, je to její volba.
Nemáme v zásadě námitek, ty jsme měli u anonymních porodů," řekl František Schneiberg, předseda Společnosti sociální pediatrie.
Anonymní porody pohořely
O anonymních porodech se v parlamentu mluvilo před dvěma roky a neprošly. Návrh, že by matka v nemocnici vůbec nesdělila jméno, mnozí lékaři kritizovali: obtížněji by například určovali diagnózu u dědičných chorob dítěte a navrhovali léčbu.
Ředitelka Kojeneckého ústavu v Kyjově Anna Neduchalová také ve středu upozornila, že mnoho adoptivních rodičů chce něco vědět o matce. "Zajímá je, jaké má dítě zdravotní vyhlídky," podotkla.
Předpokládá, že se to i u utajeného porodu dozvědí v předávací zprávě o dítěti a zapečetěnou dokumentaci matky pak nebudou potřebovat.
