"Ve smyslu česko-německé deklarace (z roku 1997) by se měla česká strana rozhodnout ke zrušení Benešových dekretů," řekl Schily. "Když dojde k dělící čáře odstraněním Benešových dekretů, musí pak německá strana zároveň prohlásit, že toto zrušení nemůže vést k jakýmkoli odškodňovacím nebo nějakým dalším požadavkům," uvedl zároveň ministr vnitra.
Schilyho prohlášení se ale nesetkalo s odezvou u sudetských Němců. "Není to nic nového, to žádáme pořád," prohlásil nejvyšší činitel sudetských Němců, předseda bavorského zemského parlamentu Johann Böhm. Názor vlády, že po zrušení dekretů by se nemohly vznášet jiné nároky, odmítl. "Podle mezinárodního práva není kolektivní vyvlastnění a vyhnání přípustné," dodal.
Stoiber zmínil "určité odškodnění"
Dekrety, které vedly k vyvlastnění a vysídlení Němců, odporují evropským hodnotám a jsou pro EU neúnosné, řekl bavorský premiér Stoiber asi deseti tisícům účastníků sněmu v nabité hale na norimberském výstavišti. Tradičně napadl i československý zákon o amnestii z května 1946, který ospravedlnil násilí v tzv. "divoké fázi" odsunu od května do srpna 1945.
Hned po zahájení Stoiberova projevu rozbalila malá skupinka demonstrantů transparent s nápisem Ruce pryč od Benešových dekretů, což vyvolalo bouřlivý odpor tisíců účastníků. Pořadatelé demonstranty okamžitě vyvedli z veletržní haly.
Aniž by Stoiber nastolil majetkové otázky, vyslovil se pro vytvoření fondu usmíření, který by sloužil "určitému odškodnění" sudetských Němců a rozvojovým projektům. Kdo by do nadace vkládal peníze, bavorský zemský premiér nespecifikoval.
Stoiber ujistil, že v případě volebního vítězství v podzimních parlamentních volbách se chce zasazovat o zájmy vysídlenců. Nebude se vyhýbat nepříjemným tématům a bude mít zájem o dobré sousedství.
Špidla pod palbou na sudetoněmeckém srazu
Účastníci sjezdu také bouřlivě odmítli vyjádření místopředsedy vlády Vladimíra Špidly, který v sobotním listu Süddeutsche Zeitung obhajoval vysídlení Němců jako zdroj poválečného míru. Reagovali pískáním a voláním "fuj".
Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt a prohlásil Špidlovy výroky za neúnosné. "V Evropě 21. století nemají takové názory místo," řekl.
"Odsun německého obyvatelstva byl součástí mírového řešení. Byl jedním ze zdrojů budoucího míru," uvedl Špidla pro Süddeutsche Zeitung. "Tehdejší generace měla právo vybudovat mír a my nemáme právo tento mír zpochybňovat."
Sudetští Němci ocenili kritika Edvarda Beneše
Landsmanšaft tradičně udělil i svou Evropskou cenu Karla IV., která letos připadla konzervativnímu německému historikovi a publicistovi Arnulfu Baringovi. Ten je znám svými vyhraněnými názory a v minulosti mimo jiné označil bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše za "válečného zločince".
Arcibiskup Graubner sloužil pro vysídlence mši
K porozumění mezi Čechy a Němci, jakož i respektu, dialogu a pravdě vyzýval olomoucký arcibiskup Jan Graubner při svatodušní mši pro účastníky sudetoněmeckého sněmu. Tisíce vysídlenců z českých zemí uvítalo předsedu České biskupské konference potleskem.
"Nejde už o poučování jiných, ale o dialog mezi lidmi, kteří se respektují a milují, a respektují pravdu," řekl Graubner v krátké a neutrálně laděné promluvě na norimberském výstavišti. Graubner připomněl, že čeští biskupové už před lety požádali vysídlence o prominutí.
Na cestu Jana Graubnera do Norimberka reagoval premiér Miloš Zeman nelichotivou kritikou, že nepomůže zlepšení vztahů mezi oběma národy, spíše "přileje olej do ohně". Pro arcibiskupovo vystoupení nenašli pochopení ani jiní čeští politici.
 Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt (vpravo) a německý ministr vnitra Otto Schily na sudetoněmeckém srazu, který začal 18. května v Norimberku. |
 Olomoucký arcibiskup Jan Graubner slouží svatodušní mši pro účastníky sudetoněmeckého sněmu. |
 Jan Graubner se zdraví s Berndem Posseltem. |
 Účastnice sudetoněmeckého srazu. |
