"Vážíme si zodpovědného přístupu k našim dohodám," řekl Dmitrij Medveděv v televizním projevu. "Jsem připravený k dialogu," dodal s tím, že bude o protiraketovém štítu s Obamou jednat na newyorské schůzce 23. září.
Rozhodnutí americké administrativy potěšilo i další ruské představitele. Moskva totiž od začátku Bushův plán na vybudování protiraketové obrany v bývalých sovětských satelitech kritizovala a stále omílala mantry o přímém ohrožení své bezpečnosti.
USA "zamázly" Radar v BrdechZákladny v Česku a Polsku nebudou, potvrdil Obama |
I když Barack Obama neustále říkal - a dnes to opět zopakoval, že obavy z protiraketového systému byly naprosto neopodstatněné, protože systém mířil jen proti hrozbám z Íránu, tak se štít časem stal hořkým jablkem sváru mezi oběma velmocemi. Dnešní oznámení neukončilo jen válku slov, ale z obou stran zaznívají i věty o spolupráci.
Obama potřebuje pomoc Rusů, tvrdí odborníci
Barack Obama poznamenal, že by Washington do nového systému rád zapojil i ruské protiraketové prvky. Medveděv zase řekl, že oba státníci o spolupráci na zvýšení mezinárodní bezpečnosti před raketovými útoky několikrát hovořili. "Dnešní oznámení Washingtonu ukazuje, že podmínky pro tuto spolupráci nejsou špatné," řekl Medveděv.
Posílí Ne radaru jestřáby v Kremlu?Co přinese přehodnocení protiraketových plánů USA |
Za vstřícnými slovy se ale podle odborníků skrývá čistý pragmatismus. Obama potřebuje pomoci s Iránem a Afghánistánem a to bez Ruska, mocného souseda obou zemí, nepůjde. S Íránem Rusové jednají o dodávce protivzdušného systému S-300, který by dokázal odrazit letecký útok Izraele i USA a to Washington vidí jen nerad.
Do Afghánistánu by zase Američané potřebovali přes Rusko dopravovat bez omezení vojenský materiál, který je potřebný pro zdejší válku s Talibanem. Jenže pragmatismus ve vztahu s největší zemí světa má i své odvrácené stránky. Kreml si totiž americký ústupek může vyložit jako svůj triumf a může ho to povzbudit k vyřešení gruzínské nebo ukrajinské otázky.
