„Příbuzní vědí, že za své rodiče a prarodiče už nic neplatí, tak je tu nechávají dlouhodobě a mohou si klidně odjet na dovolenou,“ rozčiluje se primář z nemocnice v Šumperku Zdeněk Štěpán.
Podle něj se každý měsíc až o patnáct procent zvyšuje počet lidí, kteří v LDN zůstávají hlavně kvůli sociálním důvodům. „A co teď máme dělat? Kam máme dávat další pacienty, kteří potřebují následnou péči a nejsou pro ně lůžka, protože je zabírají spíš sociální případy?“ zlobí se lékař.
Praxe je totiž taková, že v léčebnách dlouhodobé následné péče smí pacient zůstat bez jakýchkoliv poplatků až tři měsíce. Celý pobyt přitom hradí pojišťovna.
Donedávna to bylo jinak. Rodina platila tři tisíce korun měsíčně kvůli stokorunovému poplatku za den pobytu v nemocnici.
„Díky poplatkům jsme mohli aspoň nakoupit inkontinenční pleny, mokré ubrousky nebo třeba brčka na pití čaje a podobně. Teď zase nemůžeme nic, zdravotní pojišťovna hradí jen čistě zdravotní péči, takže o pleny prosíme rodinu pacienta,“ popisuje sestra z léčebny dlouhodobě nemocných Renata Dvořáková.
To, že lidé nechávají své dlouhodobě nemocné příbuzné v léčebnách, je však logické. V Česku chybí nejen brzda v podobě poplatků za pobyt, ale scházejí také služby, které by mohla rodina s doma ležícím pacientem využít.
Poplatek za pobyt v nemocnici ve výši sto korun za den neplatí pacienti od letošního ledna. Regulační poplatky zmizí také z ordinací vyjma pohotovosti. (více čtěte zde).
