Soud tak vyhověl návrhu žalobkyně, která pro Bunela požadovala pět let vězení. "Chtěl jste být hrdinou, ale stal jste se pouze zrádcem. Zradil jste své kamarády, spojence, zradil jste Francii. Musíte nést důsledky svého počínání," řekla před soudem prokurátorka Janine Sternová.
Bunel byl po rozsudku okamžitě převezen do pařížské věznice. Tam již strávil deset měsíců ve vazbě. Z ní byl propuštěn, když NATO ukončilo bombardování Jugoslávie v létě 1999.
Byla to chyba, ne zrada, míní Bunel
Krátce po vynesení rozsudku Bunel prohlásil, že si není vědom toho, že by zradil. "Dopustil jsem se chyby, ale nemyslím si, že by to byla zrada," řekl někdejší zpravodajský důstojník. Neuvedl přitom, zda se chystá proti rozsudku odvolat.
O varování Srbů žádaly tajné služby, hájí se odsouzený
Bunel, který až dosud ospravedlňoval svůj čin především snahou zabránit "lidskému neštěstí, krveprolití a humanitární katastrofě", před soudem zdůraznil, že jej o varování Srbů žádala některá z vojenských tajných služeb prostřednictvím anonymního telefonátu.
Neznámý člověk mu prý kódovanou linkou řekl, že má jugoslávského diplomata-agenta Jovana Milanoviče přesvědčit o serióznosti výhrůžek NATO. Zástupce ředitele francouzské kontrarozvědky však něco takového považuje za nepravděpodobné. Bunel poté srbskému agentovi předal informace o chystaných cílech náletů. Ty podle něj měly jen demonstrovat rozsah předpokládaných škod po úderech, jimiž aliance v roce 1998 Jugoslávii vyhrožovala. Vyzrazené údaje nemohly umožnit Srbům vyhnout se plánovaným úderům, tvrdí Bunel.
Nechtěl zradit ve svůj prospěch, tvrdí velitel
Bývalí Bunelovi nadřízení nevěří tomu, že by byl schopný se dopustit zrady. Několik francouzských generálů, kteří mu veleli například během válek v Perském zálivu a v Bosně, před soudem prohlásilo, že Bunel byl oddaným, inteligentním a odvážným vojákem. "Bezpochyby nechtěl zradit ve svůj vlastní prospěch," míní generál Tanneguy Le Pichon, který se s Bunelem, jenž ovládá angličtinu a arabštinu, setkal na Blízkém východě. "Byl to vynikající zpravodajský důstojník," řekl generál Robert Rideau.
Odhalení Bunelova činu prohloubilo v rámci aliance nedůvěru k Francouzům, kteří byli od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii podezříváni z prosrbského cítění. "Francouzská armáda má zřejmě špatné svědomí a chce dokázat světu, že tomu tak není," komentoval proces s Bunelem jeho advokát. Vojenský tribunál by měl vynést rozsudek ve středu večer.
Loni na jaře se objevily v britských médiích spekulace, že ve velení NATO působil špion, který informoval Srby i během náletů na Jugoslávii v roce 1999. V této souvislosti se spekulovalo i o úloze nejmladších členských států, včetně České republiky. Představitelé NATO však tyto informace důrazně popřeli.
