ODPOVĚDI MARTINA JEŽKA
NAJDETE ZDE
Útokem na nezávislé Kosovo pohrozily v minulých týdnech srbské radikální skupiny. Martin Ježek je ale přesvědčen, že jen "řinčí zbraněmi". Pokud nějaké násilí hrozí, pak spíš ze strany albánských ozbrojenců - v případě, že by byla samostatnost provincie nakonec zamítnuta anebo neměla dostatečnou podporu. "Já osobně ale myslím, že tu v dohledné době žádné střílení nebude," napsal Martin Ježek.
Jen aby Putin Srby nepřekvapil
Napětí kolem Kosova teď zaměstnává Evropu i Spojené státy. Právě dnes vypršel čas, který měli Srbové a kosovští Albánci, aby se dohodli na budoucím statutu provincie. Nestalo se. Priština teď jednostranně vyhlásí samostatnost, a to nejspíš počátkem příštího roku. - více zde
Dvoumilionové Kosovo je obývané z devadesáti procent etnickými Albánci, srbská menšina čítá asi sto tisíc lidí. Provincie je od roku 1999 pod správou OSN. S plánem na její budoucí statut přišel počátkem roku zmocněnec OSN Martti Ahtisaari. Navrhl faktickou nezávislost pod dohledem EU. Albánci se zaradovali, ale ze Srbska zaznělo radikální ne.
Bělehrad nechce připustit ztrátu svého historického území a v mezinárodním kontextu spoléhá na podporu Ruska, které také pomohlo zablokovat realizaci Ahtisaariho návrhu. Je ale spojenectví Moskva-Bělehrad opravdu tak pevné? "Jen aby v Bělehradě nebyli překvapeni, že to Vladimir (Putin) nechá nakonec jen tak projít," soudí Martin Ježek.
Část Evropy se bojí
Samostatné Kosovo má podporu Spojených států a také většiny Evropy. Ta ale dosud není jednotná. Státy, které mají problémy s menšinami, se bojí precedentu, jakým by nezávislé Kosovo mohlo být. Patří k nim například Slovensko či Španělsko. Jisté ale je, že Evropská unie spolu s USA bude Kosovo dotovat, protože jeho ekonomika není schopná fungovat samostatně.
"Já tu ani žádnou ekonomiku nevidím, kromě praní těch nejšpinavějších peněz," napsal Martin Ježek přímo z Prištiny. "Kosovo bylo po celou dobu Titovy Jugoslávie deficitní oblastí a jeho hospodářství nemůže být životaschopné ani teď. Kosovskou prosperitu zaplatí především Evropská unie a další mezinárodní organizace."
Čtenáři se Martina Ježka ptali i na Srby v Bosně a problém se zločinci, kteří se 12 let po válce schovávají a Bělehrad není schopen či ochoten je vydat haagskému tribunálu.
"Zrovna nedávno se objevila zpráva, že se Radovan Karadžič (někdejší předák bosenských Srbů) léčil v roce 2004 v Bělehradě a že bylo zabráněno, aby byl dopaden. A pokud jde o Mladiče - ať mi nikdo neříká, že se v Srbsku neví, kde on je," napsal Ježek. Srbský premiér Koštunica by podle něj určitě našel způsob, jak Maldiče vydat - ale musel by chtít.
Pokud jde o Republiku srbskou, součást Bosny a Hercegoviny, podle Ježka tamní obyvatelstvo o samostatnost usilovat nebude. "Nezávislost Republiky srbské by ani neměla podporu jako nezávislost Kosova. A co vím od místních lidí, jejich teze je jiná. Nesahejte nám na Republiku srbskou - ale samostatnost žádnou modlou není," uvedl Ježek, dlouholetý rozhlasový novinář a nyní zpravodaj Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu na Balkáně.
