Útoky z 11. září označuje zpráva za nejhorší
Zhruba 90 procent lidí zahynulo při teroristických útocích na Spojené státy z 11. září. Počet teroristických útoků poklesl ze 426 v roce 2000 na loňských 346. Až 178 z těchto loňských atentátů spáchali útočníci na mezinárodní ropovod v Kolumbii.
Útoky z loňského 11. září na mrakodrapy newyorského Světového obchodního střediska (WTC), budovu Pentagonu a zřícení uneseného letadla v Pensylvánii označili autoři zprávy za vůbec nejhorší mezinárodní teroristický útok v historii. O život při něm přišlo přes 3000 lidí ze 78 zemí světa.
Sedm sponzorů terorismu
Zpráva se podobně jako loni zmiňuje o sedmičce států, které jsou tradičně označovány za státní sponzory terorismu.
Jde o Kubu, Libyi, Írán, Irák, Severní Koreu, Súdán a Sýrii. Podle dokumentu, který zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí na internetové adrese www.state.gov Írán loni zintenzivnil podporu palestinským militantním skupinám, které útočí na Izrael.
Ve zprávě se však zároveň konstatuje, že Teherán omezil své další aktivity spojené s podporou terorismu ve světě.
Experti amerického ministerstva přitom podotkli, že přes tento smíšený obrázek o Íránu neexistují důkazy, že by Íránci sponzorovali či vůbec věděli o útocích na New York a Washington.
Hamas popírá setkání radikálů a teroristů
Teroristé z Al-Kajdy se podle amerických vyšetřovatelů v březnu sešli se zástupci radikálních hnutí Hizballáh a Hamas. Na tajné schůzce v Libanonu koordinovali útoky proti svým nepřátelům včetně západních mocností. Hamas setkání popírá.
"Šlo o bezprecedentní setkání," komentoval schůzku představitelů Al-Kajdy, Hizballáhu a Hamasu, kteří jednali o spolupráci při útocích na americké a britské cíle na Blízkém východě i jinde ve světě, nejmenovaný americký představitel pro síť ABC News.
Informaci o libanonské schůzce získal ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller, který upozornil na nebezpečí dalších sebevražedných atentátů na území USA. "Je to poprvé, co jsme zjistili tak blízkou spolupráci těchto tří skupin," přiznávají američtí vyšetřovatelé.
Hamas označil informace za zcela vymyšlené. "Jejich cílem je očernit islámská hnutí a učinit z nich terč v boji proti terorismu," řekl Ismáíl Haníja z vedení hnutí Hamas v pásmu Gazy, které podle něj chce skoncovat s izraelskou okupací a nikoli rozšiřovat konflikt. "Američané podobnými výroky nahrávají Izraeli a pomáhají mu tak udržet se v Palestině," podotkl Haníja.
Ve Washingtonu zůstává i nadále vyhlášena "žlutá" pohotovost. Druhý nejvyšší stupeň ostražitosti byl nedávno vyhlášen kvůli reálné hrozbě nových teroristických útoků a zvýšené aktivitě buněk Al-Kajdy.
Ve hře jsou sankce USA vůči Sýrii
Aktivity Sýrie byly mimo jiné námětem jednání izraelské delegace ve Washingtonu. Z americké strany zazněly názory, že prezident Bašár Asad není dost zralý, protože něco jiného říká při jednáních s Američany a opak generálnímu tajemníkovi Hizballáhu Hasanu Nasralláhovi či libanonskému premiérovi Rafíku Harírímu.
Izrael se domnívá, že by USA měly na Damašek uvalit sankce, aby zabránily přesunu íránských zbraní prostřednictvím Sýrie k Hizballáhu. Damašek má na dění v Bejrútu rozhodující vliv a kvůli podpoře Hizballáhu podle Izraele také Bejrútu brání, aby hranici s Izraelem nechal střežit armádou, jak chce židovský stát a OSN.
Izraelsko-libanonské vztahy se zostřily po pondělním bejrútském atentátu na člena vedení palestinské radikální organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny - hlavní velení. Fronta má sídlo v Damašku a vraždu Džiháda Džibríla připsala stejně jako Libanon izraelské tajné službě Mossad.
Hamas a Hizballáh
Palestinské radikální Hnutí islámského odporu (Hamas) odmítá jakékoli odevzdání území považovaného za součást historické Palestiny, tedy teritoria, na němž se nyní rozkládá židovský stát. Hamas se přihlásil k mnoha bombovým útokům v Izraeli a oznámil, že bude v násilí pokračovat.
Šíitské proíránské militantní fundamentalistické hnutí Hizballáh se netají tím, že chce pomoci Palestincům v bojích proti Izraeli. Židovský stát v roce 2000 ukončil vojenskou okupaci jižního Libanonu, která trvala 22 let.
