Tajné služby se podle ní "zásadně mýlily" ve většině svých závěrů ohledně údajných iráckých zbraní hromadného ničení.
Zpráva však navíc varuje, že nejde jen o Irák a že američtí zpravodajci "vědí jen málo" o hrozbách a rizicích současného světa. Nejsou například schopni zjistit dostatek informací o Severní Koreji či Íránu.
Hlavní příčiny "obrovského zpravodajského selhání v Iráku" podle vyšetřovacího týmu byly tyto: "Neschopnost shromáždit dobré informace o iráckém programu zbraní hromadného ničení, vážné chyby při analýze informací a selhání při vyhodnocování toho, které analytické závěry byly založeny spíše na předpokladech než na faktech".
Bílý dům ve svém oficiálním vyjádření závěry vyšetřovací komise "přivítal". Tento postoj podle komentátorů reaguje na skutečnost, že vyšetřovací komise přes veškerou kritiku nenašla žádná náznaky záměrného "zkreslení důkazů" ze strany zpravodajských služeb a ani jakéhokoli politického nátlaku ze strany Bílého domu a Pentagonu.
Bushova administrativa - obdobně jako britský kabinet Tonyho Blaira - přitom opakovaně čelí obviněním, že si informace o údajném jaderném programu Saddáma Husajna na svých tajných službách v podstatě vynutila.
A jak ukazují některé první reakce v amerických médiích, toto přesvědčení, že vláda lhala záměrně, ani aktuální vyšetřovací zpráva u kritiků Bílého domu nerozptýlí.
Těm dává dokument za pravdu v tom, že aféra s údajnými iráckými zbraněmi vážně poškodila mezinárodní kredit USA. "Škodu, kterou tím utrpěla důvěryhodnost Ameriky, si vyžádá roky náprav," konstatuje vyšetřovací komise.
Její dokument pak navrhuje přes sedmdesát opatření, která by měla vést k zlepšení práce zpravodajských služeb. Podle komise by měl mít nový, Bushem zřízený úřad, který zastřeší a bude koordinovat práci všech patnácti amerických služeb, co nejrozsáhlejší pravomoci.
Rovněž nedávno jmenovaný šéf tohoto úřadu John Negroponte, bývalý velvyslanec USA v Iráku, by měl mít podle komise silnější postavení.
K tomu ovšem byli mnozí američtí komentátoři už dříve dosti skeptičtí. Jednotlivé zpravodajské služby se tradičně nerady dělí o své informace. Právě jejich špatná spolupráce a zejména pak žárlivost mezi CIA a federální policií FBI vedla ke zpravodajskému a informačnímu selhání před 11. zářím 2001.
Na zásadní, přetrvávající problémy v práci amerických zpravodajců upozorňuje i vyšetřovací zpráva. Spojené státy podle komise stále vědí "znepokojivě málo o zbrojních programech a hrozbách ze strany nejnebezpečnějších nepřátel", tedy jmenovitě o jaderných programech Íránu a Severní Koreje.
Podle komise není Bushova administrativa dostatečně agresivní při prosazování nápravy zpravodajských služeb. Dokument srovnává současnou situaci s jiným historickým debaklem amerických zpravodajců, který vedl v prosinci 1941 k japonskému útoku na Pearl Harbor.
Tehdy USA podle komise během tří a půl let "vybudovaly a vybavily armádu a námořnictvo, které překročily dva oceány, kanál La Manche a řeku Rýn, donutily Němce ke kapitulaci a byly dva měsíce před porážkou Japonska".
Zatímco nyní jsou chyby, které ovlivnily zpravodajské informace před válkou v Iráku, podle komise v práci zpravodajských služeb stále "příliš běžnou praxí". Komise jmenovitě kritizuje George Teneta, šéfa CIA před válkou v Iráku, který podle komise poskytoval prezidentu Bushovi "krajně jednostranné informace".
Zpráva dále zmiňuje konkrétní případy, kdy se američtí zpravodajci při sběru dat k domnělému iráckému jadernému programu spolehli na zcela nedůvěryhodné informátory. Tento pochybný původ měly například klíčové informace o údajných pojízdných chemických laboratořích, kterými argumentoval tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell v únoru 2003 v OSN.
